To nám tedy rok 2011 pěkně končil s tím právem na informace…

Jsou to věci na městě – jeden nejmenovaný občan položil našemu ctěnému a veleváženému úřadu dotaz, kdo byl členem městské rady a zastupitelstva v Prostějově v letech 1990-1994.

Konkrétně je to na webu uvedeno takto :

36/ Žádost přijata dne 27.12.2011
Obsah žádosti: složení rady a zastupitelstva 1990-94
Vyřízeno dne: 30.12.2011.

Jo – houby vyřízeno !!!

Místo, aby úřad okamžitě sdělil, kdo zde byl v tu dobu zastupitelem a radním (přeci to musí mít na úřadu k dispozici !!!) odpověděl touto odpovědí :  http://www.prostejov.eu/files/Urad/KS/106_seznam.pdf .

Protože je to odpověď ve stylu – „ptejte se na co chcete, my, na co chceme odpovíme a pošleme Vás v klidu do p…. ( pardon archívu), uděluji této velice svérázné a odvážné odpovědi podle 106/1999 Sb. „nula bodou …“ .

Konečně drobná chvála za lepší a kvalitnější funkcionalitu na webu města

Po dlouhých měsících laborování, jak dávat na web města údaje o veřejných zakázkách nastal drobný posun směrem k vyšší kvalitě zveřejňování údajů o činnosti města v oblasti pořizování jak služeb, tak dodávek materiálu …

V sekci Veřejné zakázky město začalo používat výrazněji sofistikovanější ppeSystém, který nakrásně ukazuje, co se pro město pořizuje a to dokonce i v úrovni těch velice oblíbených „malých zakázek“ .

Takže se můžete seznámit, kolikže sportovní obuvi se třeba právě kupuje pro potřeby strážníků MP a teoreticky se můžete seznámit s tím, kolik třeba ponožek už koupili :-) .

Dám tomuto systému cca 100 dní hájení a pak se podívám, jak se ho úředníci naučili používat.

Ono to totiž není jen o transparentnosti uveřejnění soutěže a určení okruhu osob vyzvaných k účasti, ale i o procesu vyhodnocení, stanovení pořadí a sepsání smlouvy a zveřejnění konečné ceny.

A právě zatím ta koncovka veřejné zakázky tady u nás chybí – u ukončených a zveřejněných zakázek se skoro nikde nedozvíte, kolik lidí soutěžilo, jaké byly jejich nabídky a kolik činila vítězná nabídka.

Ale jak říkám – každé softwarové řešení chce čas a tak ho úřadu dáme.

Lavičky pro teenagery III.

Ani jsem neočekával odpověď na mé nesouhlasné stanovisko k těm lavičkám .

Ale přesto mi dnes dorazila reakce.

 ———— Původní zpráva ————
 Od: Gáborová Jana <Jana.Gaborova@prostejov.eu>
 Předmět: FW: lavičky pro teenagery – odpověď na výzvu města k jejich umístění
 Datum: 02.11.2011 12:34:14
 —————————————-
Dobrý den, postupuji Vám odpověď místostarostky a političky Zdravého města na
Váš názor týkající se laviček pro teenagery, zdraví Jana Gáborová:
 
Vážený pane inženýre, v žádném případě se nejedná o úhradu z rozpočtu města či
Zdravého města, komisí ani jiných financí městských. Financování zajišťuje
Okrašlovací spolek ze svých vlastních zdrojů. Nápad se nám zdál vtipný a
využitelný tam, kde se mládež nejvíce shlukuje. Mě např. vadí, že mládež sedí na
lavičkách v parku s nohama na sedací ploše – Vám ne ?
 
Působila jsem 3O let ve školství, 15let jsem byla na strojírenském učilišti,
dalších 15 let na oděvní průmyslovce , k tomu mám tři děti a tak si troufám
 říct, že o mládeži něco vím. Vždy jsem dosáhla cíle spíše po dobrém než silou či
 tvrdostí. Mnoho let jsem měla na stole citát jednoho starého řeckého filosofa :
“ Dnešní mládež je hrozná. Nejhorší na ní je, že už k ní nepatříme.“

Pokuste se občas podívat i na tu “ hroznou“ mládež s láskou a humorem. Možná
budete překvapen, kolik moudrých a vzdělaných lidí mezi nimi objevíte.
 
Alena Rašková

Nu což, bylo mi odpovězeno, tak jsem připojil k tomuto mailu svoji shrnující odpověď.

… Když si tak hezky zprostředkovaně povídáme, také si dovolím jednu malou odpověď cestou paní tiskové mluvčí ( snad se na mne nebude zlobit) :
 
a) s projektem Zdravého města vycházím z citace paní Sokolové pro Idnes: Pokud by podle ní šlo například o deset kusů, nebrání se tomu, že by celou věc sponzorsky zaplatil Okrašlovací spolek. „Ještě to dořešíme v radě města. Další možností je třeba i připravit projekt na takové lavičky v rámci programu Zdravé město,“ podotkla. 
 
Mám prostě jiný názor na fungování Zdravého města, které by mělo žít aktivitou a ne doopravdy podporou sezení na zadku :-)) .
 
 
b) o tom, že v městě Táboře jde o čistě o projekt zkušební a to jen u 3 laviček je prostě doložitelné… A my se u nás hnedle popapežtíme na 10 laviček a chceme to hned roztrkat po celém městě…
 
c) o tom, co dovede sedící a nudící se mládež vidím od jara do zimy u nás u RGaZŠ na tylovce v tom rekonstruovaném parčíku, kde hlučící a bavící se mládež nejlépe u toho mlátící skateboardem vytlačila z této zóny zejména právě seniory a to mi až tak vtipné nepřipadne :-( .
 
Končím – prostě se zde asi u tohoto bodu neshodneme.
 
Když to bude realizovat a nést za to následky nějaká ta neziskovka, bude to prostě jako s těmi hodinami „Přijdu včas“ – pro život města to bude zbytné, o účelnosti toho se dá hodiny diskutovat, ale to je asi tak vše, co k tomu říci.
 
Máme za město k řešení tisíce jiných drobností a samozřejmě i důležitějších věcí, než lavičky pro teenagery…To, že máme na některé věci ve městě různé názory je správné.
Je správné dát ale i prostor prostě nesouhlasnému stanovisku. Já reagoval na tento návrh s lavičkami zejména proto, aby nás pak aktivisti v tisku lacině nekamenovali argumentem, že jsou všichni 100% pro jejich nápad a že nikdo nebyl proti ;-) a laviček nebude pak 10, ale třeba 20. Znáte to – dělá se zejména to, proti čemu se nikdo neozývá…
 
přeji Vám všem hezký den
 
Přeji „Zdar lavečkám“ nejen pro teenagery, ale třeba i těm pro seniory :-)
 
Pavel Burša, co má prostě na lavečky pro teenagery odlišný názorB-)

Lavičky pro teenagery II.

V minulém příspěvku k tomuto tématu http://www.pavelbursa.cz/?p=1999 jsem vyjádřil k tomuto záměru města véééééééééééééééééééélikou zdrženlivost.

Ačkoliv zveřejněná výzva města na městském webu k tématu laviček pro teenagery http://www.prostejov.eu/cz/aktuality/mladi-chcete-ve-meste-vlastni-lavecky.html byla evidentně jen pro fandy laviček (Pokud vás tento nápad zaujal, dejte do 30. 10. 2011 vědět, kde byste speciální lavečky pro teenagery uvítali),  tak jsem se jako občan města nesouhlasící s tímto záměrem také ozval a to tímto podáním na mail paní tiskové mluvčí uvedený ve výzvě města.

Vážená paní Gáborová,

v rámci výzvy http://www.prostejov.eu/cz/aktuality/mladi-chcete-ve-meste-vlastni-lavecky.html si dovoluji vyjádřit nesouhlasný názor s tímto projektem a zejména s navrhovanou úhradou výdajů na něj třeba z prostředků městského rozpočtu či samostatného finančního fondu Zdravého města.

Vzhledem k tomu, že jste ve výzvě byla pověřena zpracováním námětů k této problematice, chtěl bych Vás požádat o předání mého nesouhlasného stanoviska radě města opírajícího se o tyto 3 základní atributy :

1. „projekt Zdravého města“ má být využit jednoznačně pro podporu aktivity a ne s prominutím pro podporu „sezení na zadku“

2. projekt 3 takto upravených laviček v Táboře je pouze zkušební a dosud nebyl vyhodnocen a je skutečně diskutabilní jak z hlediska bezpečnosti těchto prvků, tak vlivu na okolí a chování mládeže

3. ačkoliv můžeme s některými výroky pana prezidenta Václava Klause nesouhlasit, plně se podepisuji s částí jeho názoru vysloveného v rámci projevu k výročí 28.října, kde se jednoznačně vyjadřuje k některým okolnostem dění v naší společnosti :


Dnešní stav neklidu a nespokojenosti je spíše odrazem ideového chaosu, ztráty tradičních hodnot, rychlého vpádu nových  vzorců chování a v neposlední řadě chápání svobody jako nezodpovědné libovůle.

Vede k němu i popírání jakékoli autority, vede k němu nerespektování znalostí, zkušeností a lidské zralosti.

Vede k němu nedomyšlené fandění frackovitosti a nevázanosti.

Vede k němu i popírání a zesměšňování tradičního a tradicemi ověřeného společenského chování.

 Jsem přesvědčen, že právě zde to všechno začíná.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/dokument-projev-prezidenta-republiky-k-28-rijnu-2011-fvq-/domaci.aspx?c=A111028_203631_domaci_jan

 

 

Radniční věž – aneb náš život s věží a nutně i s plánovacím kalendářem

Město s dotací opravilo radniční věž. Akce to byla podle politiků úspěšná, ale plody jejich úsilí si jen tak neprohlédnete.

Musíte se kvůli návštěvě věže objednávat u informačního střediska, které a to je pro naše město a organizaci typické, není u radnice v samém centru, ačkoliv tam roky bylo, ale je přesunuto u provozně-technické budovy jménem Zámek, kde nic moc zajímavého není, ale je tam právě ta naše kancelářička infocentra…

Termíny akcí vypisuje zásadně město počtem 12 ks á 1 hodina … skoro by se mi chtělo říci, že v tom město chce mít ordung, aby se mu krásně plnily tabulky.

http://www.prostejov.eu/cz/aktuality/rezervujte-si-adventni-prohlidku-radnicni-veze.html .

Argumenty města proč musí skupinky maximálně 12 lidí za 1 hodinu !!! vodit za ručičky průvodkyně z radnice jsou : … omezení počtu účastníků má své opodstatnění dané kapacitou a nosností. Vyplývá to z podmínek stanovených bezpečnostními techniky, nikoliv z „výmyslu“ radničních úředníků. Navíc, vzhledem k tomu, že přístup do věže je možný výhradně skrze vnitřní prostory úřadu, není vhodné umožňovat prohlídky bez průvodce, jako je tomu například u jiných věží. Jana Gáborová, tisková mluvčí MěÚ Prostějov

Takže si to zrekapitulujme :

12 lidí za 1 hodinu a k tomu plat 1 průvodkyně ( úřednice úřadu) činí asi 18000 Kč měsíčně, to děleno 160 odpracovanými hodinami měsíčně = cca 113 Kč na hodinu * 1,34 na povinné odvody = 152 Kč náklad jen ve mzdě. 152 Kč / 12 lidmi = 13 Kč jeden návštěvník v případě plné skupiny.

Tolik nás tedy ve skutečnosti stojí to stání za pr..lí každého návštěvníka věže (opakuji věže, protože toto je hlavní cíl návštěvy a nikam jinak většina lidí ani jít nechce) .

Takže město nyní dobrovolně vydává na 1 návštěvníka náklad 13 Kč na jeho dohlídku, aby nekradl… 

Opět cituji stanovisko paní tiskové mluvčí …  „Věž je pojata zároveň jako výstavní síň, jsou zde instalovány expozice z muzea, je zde audiovizuální technika, stroj věžních hodin a v posledním vyhlídkovém patře dalekohledy. I z těchto důvodů proto není vhodné přistupovat k prohlídkám prostějovské radniční věže tak jako u věží, kde jde skutečně jen o prostou vyhlídku“.

Takže shrnuto:  my uděláme věž jako výstavní síň, tím si ale svážeme ruce nutností tam hlídat každých 12 jdoucích lidí 1 průvodkyní a jako město na to budeme nadále finančně doplácet.

To mi připadne obludné – taková koncentrace dozoru na 1 návštěvníka.

Opakovaně apeluji na město, aby zásadně změnilo způsob prezentace radnice a její věže a otevřelo ji i k návštěvám bez průvodce. Volně a plynule tímto pak uspokojilo zájem toho či onoho návštěvníka, který k nám do města zabloudí a třeba jen mine radnici a řekne si – na tu věž bych se rád podíval…

Návrh :

a) zrušme infocentrum v Zámku a přesuňme jej opět k radnici. Tam má svoji logiku a opodstatnění. Chápu sice logiku čerpání dotací na opravu zámku, ale mít infocentrum přemístěné od radnice, kde je větší potencionál oslovit turisty, někam do Zámku, není šťastné 

b) přeorganizujme okamžitě výstavní prostory na něco, co NEPOTŘEBUJE fyzický dozor průvodkyně, aby se lidi mohli na věž vypravit sami

c) využijme jednoznačně technických opatření, jak zabránit krádežím – například dozor kamerami na cenné předměty s využitím přiměřeného zabezpečovacího zařízení či instalace audiotechniky tak, aby byly více zabezpečené a opět, aby s lidmi nemusela chodit průvodkyně

d) nedělejme umělou zaměstnanost na radnici tím, že na 12 lidí musí u nás chodit 1 dozor, aby se nekradlo, na věži nejsou korunovační klenoty, aby toto mělo nadále opodstatnění

e) omezme náš byrokratický a filozofický sklon vše řídit a delegovat a věž otevřme průběžně, lidi se sami v čase a místě rozvrství a konečnou fázi výstupu na počet lidí 12 nechejme lidskému úsudku a starosti o bezpečnost osob samých

Bláznění kolem laviček pro teenagery

Svět se zbláznil – vše u nás funguje, politici plní voličům každé jejich přání, protože naditou městskou kasu pan starosta raději lidem rozdá, než by ty peníze jen stále počítal, na městském webu se v otevřených diskusních fórech v plamenných rozhovorech řeší už jen demokratické drobky asi jako kam dát tisicí padesátou nádobu na kompostér a kam dát stodvacáté sběrné hnízdo na PET láhve, protože vše je dávno vydiskutované a to včetně kultury v novém sále od Manthellanu, chodníky jsou u nás ze zlata a zespoda vyhřívané, takže se lidi v zimě nudí u vysílání on-line záběrů z jednání našich zastupitelů, všude kolem dokola jsou kruhové křižovatky, tisíce parkovacích míst pro motoristy se nezaplní ani pronájmem zbytných parkovacích míst odvěkým nepřátelům Přerovákům, na městem zřizovaných školách jsou všechny třídy po 20 žácích, kteří znuděně probírají výuku na svých IPadech, senioři už zase zívají nudou, protože Pavel Hron v Národním domě už po desáté v tomto měsíci uvádí své staré hity a Karel Gott už k nám nechce jezdit…

Ne – nebojte – nic z toho všeho nám nehrozí. Jen jsme se místo řešení důležitých věcí zbláznili do řešení prkotin.

O co jde?

O toto – o lavičky pro teenagery :

 

Tuto informaci z radnice ( či snad přímo z městské rady) ochotně převzaly jak PVNovinky http://www.pvnovinky.cz/node/10489 , tak Olomoucké novinky  http://m.olomouckenovinky.cz/zpravy/z-regionu/prostejov-bude-mit-specialni-lavicky-pro-mladez/ , tak samozřejmě Deník http://prostejovsky.denik.cz/zpravy_region/v-ulicich-budou-lavicky-pro-teenagery-reknete-si.html a koneckonců i iDnes.

Hlasitě této iniciativě říkám – lidi neblbněte! a říkám i proč…

Když se totiž řekne A, má se říci B.

A to naše radnice v prohlášení o vyhlášení akce pod názvem

„Mladí, chcete ve městě vlastní lavečky?“ http://www.prostejov.eu/cz/aktuality/mladi-chcete-ve-meste-vlastni-lavecky.html neudělala!

Asi si k tomu zjistili aktivisté málo informací.

Takže : tyto lavičky v námi jako příklad uváděném městě Táboře v srpnu instalovali zkusmo!!! Nemají s tím zatím sebemenší zkušenost, jen to zkouší a my jsme hned papežtější než papež. http://moderniobec.ihned.cz/c1-52719850-na-operadle-lavicek-sedet-dovoleno a chceme je zasít ve velkém po městě jako kouzelník Žito ječmen na Hané :) .

Převzali přitom nápad na tyto lavičky z německého města Eppelheim.http://aktualne.centrum.cz/zahranici/fotogalerie/2011/04/08/nemecky-zlepsovak-lavicka-pro-nactilete/ Á propos – místní starosta tyto lavičky nazval příznačným názvem „NEZÁJEM“, proč si už najděte v tom článku sami.

To, že někdo někde si dá 3 lavičky k jedné zdi blízko jedné školy na vyzkoušenou pro mne tedy neznamená, že se takovým dílem musí ihned plevelit ulice Prostějova a to hned ve velkém.

Navrhuji nepodléhat orgastickým extázím z nového a nepoznaného a nějakého náhlého vzplanutí mysli mít zde něco extra a navrhuji počkat, jak se s tím v tom Táboře popasují.

Jsou totiž důležitější věci než sedět na opěradle. A pokud to mládežníci chtějí – ať se spojí a najdou na to zdroje mimo městský rozpočet a zkusí to někde také na zkoušku dát. Ale za své. Pak si toho budou třeba i více vážit, než těch laviček, které ničí ostatním.

A prosím – berte Vy tam ( snad odpovědní) na městě jako důležitý poznatek toto: Ing. Jan Fišer, vedoucí odboru životního prostředí táborské radnice, vysvětluje: »Lavičky vyrobily Technické služby Tábor a každá vyšla na zhruba 5100 Kč. Konstrukce je z profilového materiálu (jäkl) v nerezové úpravě, na horní hraně je silná dřevěná deska jako sedák. Lavička je pevně uchycena v betonovém základu kotevními šrouby, aby se při zatížení nepřeklopila. Přesto v Táboře zatím lavičky instalovali pouze u opěrné zdi, aby ještě více znesnadnili jejich případné přepadnutí. Nicméně při vysedávání na opěradle běžné lavičky je nebezpečí přepadnutí mnohem větší a riziko úrazu při zlomení horních částí opěradla se také neúměrně zvyší. Uvažujeme o tom, že nové lavičky necháme odborně prověřit i z tohoto hlediska, uzavřel Ing. Jan Fišer.

Takže – neinstalovali je všude, ale jen čistě výběrově, aby to nejprve vyzkoušeli s tím, že je za tím opěrná zeď!

Což znamená, že to není všude využitelné, protože i samo město Tábor cítí, že kdyby z toho někdo spadl, město by z toho mělo jen potíže, také si myslím, že takový prvek se nedá dát všude, protože kdyby na něj vylezlo menší dítě a spadlo na konstrukci dolů, mělo by město jako pořizovatel jen polízanici a třeba soudní spor.

Takže tvrdím NE a rozhodnější NE na takové pořizování laviček z městských peněz.

S lavičkami pro teenagery je to evidentně plocha pro aktivity neziskového sektoru působícího přesně tam, kam by město nemělo zasahovat. Tedy do sféry nadstandardu a obecně pro město zbytných věcí.

A už jen tak na konec – jako konzervativnímu člověku je mi tak drobně proti srsti i myšlenka naší apatie nad nově zaváděnými normami chování a zamýšlím se, co pro nudící se teenagery sedící na vymazlených lavečkách na opěradlech vymyslíme příště?

Že by on-line čerpací stanice pro nějaké to Péčko či Spíd?

O rodění ježků v boji za vyšší transparentnost úřadu – zveřejnění smluv a faktur města na web

Roky profesně spolupracuji s různými úřady. Ale ze všeho nejvíce miluji komunikaci s tím naším, střediskovým, městským úřadem. Jako typickou ukázku, jak někdy rodíme ježky místo rychlého, transparentního řešení uvádím podnět na náš úřad, aby po vzoru řady jiných měst i naše město začalo zveřejňovat na webu města uzavřené smlouvy a aby začalo zveřejňovat i to, za co město utrácí či získává peníze ( aby zveřejnilo došlé a vydané faktury) minimálně z obchodních vztahů.

Plný text podání, které šlo na město 26.8.2011, najdete dole v článku.

Protože mi asi měsíc po podání nikdo ani slovíčkem na podání neodpověděl, ozval jsem se na město a dostal jsem 3.10.2011 tuto odpověď č. 1 :

Vážený pane inženýre,

z pověření M. Pišťáka, starosty města, Vám k Vašemu podnětu ze dne 26. 8. 2011 (urgováno dopisem ze dne 22. 9. 2011) ve věci zveřejňování smluv města a podstatných údajů o přijatých a vydaných fakturách sděluji, že námětem se zabývalo vedení města na základě stanovisek přísl. vedoucích odborů opakovaně, naposledy na poradě vedení dnešního dne. Návrh řešení se připravuje a je předpoklad, že závěrečné stanovisko bude výsledkem jednání porady vedení dne 10. 10. 2011, o něm Vás budeme neprodleně informovat.

Věra Krejčí

10.10.2011 opět jednala porada vedení a čekal jsem tedy 11.10.2011 nějakou zprávu.

Nedostal jsem žádnou a tak jsem si o ni opět napsal.

Odpověď č.2 zněla :

Vážený pane inženýre,

na základě pověření M. Pišťáka, starosty města, Vám k Vašemu podnětu ze dne 26. 8. 2011 (urgováno dopisem ze dne 22. 9. 2011 a e-mailem ze dne 11.10.2011 12:42 hod.) ve věci zveřejňování smluv města a podstatných údajů o přijatých a vydaných fakturách sděluji, že námětem se zabývalo vedení města na základě stanovisek přísl. vedoucích odborů a místostarostů města, naposledy na poradě vedení dne 10. 10. 2011. Závěrečné stanovisko, které jsem avizovala, učiněno dosud nebylo. Starosta města konstatoval, že shromáždil veškeré připomínky, rozhodl, že se uskuteční další jednání a poté navrhne řešení (termín nebyl upřesněn). O výsledku Vás budeme informovat.

Věra Krejčí

A co vlastně v tom rodění ježků , které trvá pomalu už 2 měsíce jde?

O jednoznačnou transparentnost řídících procesů na úřadě a transparentnost nakládání s financemi města.

Starosta města Prostějov

pan Miroslav Pišťák

 Ing. Pavel Burša

V Prostějově 26.8.2011

 Vážený pane starosto,

dovolte mi Vás oslovit z pozice občana města s námětem, u kterého bych rád požádal o Vaši podporu. Prolétl jsem weby několika měst našich i slovenských zejména v otázce trendů směřujícího ke zvýšení transparentnosti města ve směru k vynakládání veřejných peněz z rozpočtu města a předkládám Vám z této činnosti 2 návrhy. Sleduji problematiku správy veřejných prostředků dlouhodobě a chtěl bych Vás pořádat, zda byste z pozice starosty města v rámci koalice stran ČSSD a ODS níže uvedené návrhy realizované už i v jiných městech předložil městské radě k projednání a sám je případně inicioval a pomohl je prosadit.

 

Návrh č. 1 – zveřejnění smluv města

Tento mechanismus ukazuje, jaké závazky mají navzájem vůči sobě plnit město x povinný subjekt či dodavatel. Připojuji zde zejména odkaz například na město Praha, kde primátor Svoboda v rámci koalice stejných stran tento  návrh také velice výrazně podpořil a kde funguje skutečně precizní systém evidence, jaký hlavnímu městu skutečně závidím.

http://www.praha.eu/jnp/cz/home/magistrat/uredni_deska_a_oznameni/evidence_smluv

O tom, že existují dnes i další města postupující více směrem k transparentnosti správy veřejných prostředků ve formě zveřejnění uzavíraných smluv, připojuji jako důkaz zde tyto odkazy:

třeba město Hodonín: http://www.hodonin.eu/zverejnene-smlouvy/ds-48778/p1=49773 ,

nově například město Nový Jičín: http://www.novy-jicin.cz/cz/urad/smlouvy/ s velice propracovaným systémem evidence jak příjmových smluv http://mapy.novy-jicin.cz/ost/smluvni_vztahy/smlouvy_p/index.php?frame , tak i evidencí smluv výdajových http://mapy.novy-jicin.cz/ost/smluvni_vztahy/smlouvy_v/index.php?frame .

Určitě se shodneme, že pořádek ve smlouvách a jejich plnění je základem pro chod města. Veřejná kontrola plnění obsahu smluv, určitě i jejich potřebnosti pro město a samozřejmě i kvalita podmínek, do nichž města vstupují (uvedu příklad na výši % podílu výnosnosti z pokut ze stacionárních radarů či výše ceny za pronájmy nemovitého majetku) kultivuje správu města na efektivní a výkonný orgán umějící se poučit z chyb svých či chyb svých kolegů.

Errando discitur aneb „Chybami se člověk učí“ nám určitě pomůže, neboť každou zveřejněnou smlouvou potencionální budoucí chybu eliminujeme, protože existuje náhled na vhodná a kvalitní řešení.

Kdybych mohl se znalostí věci doporučit našemu městu převzít nějaké řešení u návrhu č. 1, volil bych buď město Praha či Nový Jičín. Oba systémy umožňují vyhledávání a jsou skutečně kvalitní. Směr ve veřejných zakázkách směřuje k povinnému zveřejňování uzavíraných smluv, tedy jejich zveřejněním splníme jednoznačně jedno z nejdůležitějších protikorupčních opatření.

 

Návrh č. 2 – zveřejnění podstatných údajů o fakturách města jak přijatých, tak vydaných

Tento mechanismus ukazuje skutečné nároky fakturované jak proti městu, tak ze strany města.

Tento trend neskrývat, kdo a co fakturuje je umožněn samozřejmě rozvojem informačních systémů používaných městy a rozhodně není náročný na ruční zpracovávání dat.

Ukazuji zde zejména na jednoduchý systém města Hodonín, http://www.hodonin.eu/zverejnene-faktury/ds-48779/p1=49772 , kde se zveřejňuje alespoň soupis ve formátu pdf.

Tento trend k otevřenosti účtů města k nám zejména směruje ze Slovenska, kde je povinnost samospráv zveřejňovat jak smlouvy, tak faktury tak dokonce objednávky.

Připojuji zde pro náhled třeba skutečně propracovaný systém města Poprad, aby bylo vidět, jak to vše může efektivně fungovat s evidencí :

a)      uzavíraných smluv http://www.poprad.sk/zmluvy.phtml?id3=51600

b)      objednávek http://www.poprad.sk/objednavky.phtml?id3=59178

c)      faktur http://www.poprad.sk/faktury.phtml?id3=59201

 

Vážený pane starosto,

chtěl bych Vás zdvořile požádat o to, aby výše uvedené návrhy realizovalo v nějaké podobě i naše město a to zejména u smluv za dobu posledního volebního období od roku 2010 s případným postupným doplněním dat u všech dosud platných a plněných smluv z historie ( napadá mne například běžící služba na úklid města či stále běžící pronájmy nemovitého majetku) a s uvedením přehledu všech faktur například od roku 2011.

 Můžeme se tak aplikací těchto návrhů jednoznačně přihlásit do boje vůči korupci a to nejen slovy, ale i činy.

 Pokud byste tyto návrhy předložil do rady města zejména z pozice starosty, určitě by to byl velice výrazný signál směrem k veřejnosti o plnění volebního programu obou stran či koaliční smlouvy. Vycházím ze skutečnosti, že pokud máme věci řešit moderně a transparentně, neměli bychom před využíváním nových postupů zavírat oči.

 Chceme-li řídit loď v dnešních překotných dobách, musíme být v čele proudu, aby nás proud nepředběhl a nesmýkal s námi o ostrá skaliska.

 Doba realizace výše uvedených návrhů při znalosti problematiky může být maximálně v jednotkách týdnů a je předpoklad, že jejich zavedení nebude činit žádné větší nároky na město, protože tyto informace máme a jen najdeme technické řešení, jak je zveřejnit.

 S přátelským pozdravem Ing. Pavel Burša

 P.S.

Díval jsem se na weby našich 2 hlavních sousedů města Olomouce a města Přerov a oni tuto problematiku zatím neřeší. Pokud bychom do řešení návrhů okamžitě šli, můžeme jim být dokonce kladným příkladem a to třeba i Olomouckému kraji.

 

Kolik lidí v budově městské policie porušuje zákon?

Tak mi při té „svaté válce našeho města za stacionární radary reprezentovaného u nás papírově městskou policií “ ve prospěch výnosů soukromé firmy přišlo na mysl to, zda náhodou není pod svícnem tma.

Vede mne k tomu realita dopravního značení stanovující zákaz vjezdu motorových vozidel do dvora městské policie (obecně úřadu tam umístěného) a zda městská policie i zde 100% dbá na zákony i přímo pod svými okny.

Jediný vjezd do dvora Městské policie je označen 2 značkami:

A) tou první pod označením B01 – Zákaz vjezdu všech vozidel ( v obou směrech) s dodatkovou značkou stanovující výjimku „Mimo vozidel městské policie“ 

B) tou druhou pod označením B13 – Zákaz vjezdu vozidel, jejich hmotnost překračuje 1,5 tuny

Fotografie toto dokazující je zde:

Mám takový pocit, že základní barvou aut naší MP v Prostějově je barva bílá a za tou branou na nás vykukuje kousek barvy jiné :) .

Takže – dá si někdo tu práci a podívá se ( zde minimálně z vesmíru z map od Googlu) , kolik naše městská policie má vlastně aut a kolik jich denně v tom ohromném dvoře parkuje?

P.S. doufám, že mě MP nebude od této chvíle sledovat a chtít mne načapat …

Jde mi jen o praktickou připomínku toho, že chybu může udělat každý :) .

Je rozdíl „něco po lidech chtít“ a „něco pro to dělat“

Opakovaně se divím disproporci v některých mediálních výstupech našeho města ve věci rekonstrukce Zámku.

Zatímco v tisku se objevují aktivistické články od našich vrcholných politiků jako zde z 2.9.2011 http://prostejovsky.denik.cz/zpravy_region/apel-z-radnice-reknete-nam-co-chcete-v-zamku.html či zde ze 7.9.2001 http://www.iprostejov.cz/cz/p/zamek-radnice-oprasuje-stare-namety-a-ceka-na-nove/ realita je poněkud tvrdší.

Městský web úřadu o jakékoliv formě dotazu města směrem do řad svých občanů mlčí!!!

A když se na to mlčení pozeptal nějaký iniciativní člověk přes redakci IProstějova: „Já si nikde takové výzvy směrem k veřejnosti nevšiml. Na webu města nic takového není…“ diví se čtenář na  http://www.iprostejov.cz/cz/p/add-zamek-radnice-oprasuje-stare-namety-a-ceka-na-nove/  dostal pak skutečně zajímavou odpověď od paní tiskové mluvčí úřadu znějící spíše jako facka aktivním lidem:  

…Nejde o výzvu. Informace o tom, že město uvítá podněty občanů v souvislosti s využitím zámku, zazněla v průběhu rekonstrukce již vícekrát, mimo jiné i v Prostějovském informačním kanálu,“ odpověděla …

Takže – hele občane!!! 

Kup si místní kabelovku a sleduj PIK. 

A více sleduj politiky!! Oni někde něco před novináři od všelijakých novin řeknou a ty jim máš naslouchat a číst přitom desatery místní noviny, aby ti něco pak neuteklo, zejména informace, že máš možnost poslat v té věci příspěvek či podnět.

V tom směru ti totiž náš ÚŘAD absolutně nepomůže!!

Marně jsem si myslel, že městský úřad na web města po těch mediálních vystoupeních například pana starosty ( ze dne 2.9.2011 ) vyklopí dosud známé plány co se Zámkem, k tomu dá na web situační řezy všech podlaží a řekne: „Občane, Voliči, čas oponou trhnul a rádi od Vás uslyšíme podněty, připomínky či náměty jak pro Vás, obyvatele města, máme upravit či opravit Zámek…“.

Zatím mi to přijde nemastné a neslané a hlavně vůči lidem nekorektní.

Kdyby skutečně úřad od lidí v této věci něco chtěl, tak by postupoval úplně jinak a to nejméně takto :

a) stanovil by období, ve kterém tyto náměty a připomínky přijímá ( např. od 2.9.2011 do 31.12.2011)

b) zveřejnil by pak materiály, které chce pomoci řešit ( zde staré záměry a zejména dispozice podlaží v m2 či m3 a dosud už využitou plochu a plochu volnou)

c) zveřejnil by informační kanály, kudy vlastně přijme návrhy ( konkrétní mail např. ve tvaru zamek@prostejov.eu + webovou adresu, kde člověk všechny materiály najde či pro připomínky zaslané poštou nějaké to označení obálky např. vlevo nahoře slovem Zámek

d) veškeré přijaté podněty pak zpracuje do jednoho materiálu a zveřejní na příslušném místě webu a předá všem informaci, komu tento materiál šel k dalšímu vyhodnocení

A pak „děj se vůle boží“.

Zatím se nic neděje, protože zůstalo jen u proklamací politiků a úřad nekonal.

Budoucnost Radničních listů – elektronicky nebo papírově?

Tak nám město Praha vyhodnotilo situaci s vydáváním listinných Radničních novin tak, že se přiklonilo k jejich vydávání jen v elektronické podobě.

http://www.praha.eu/jnp/cz/home/magistrat/tiskovy_servis/tiskove_zpravy/praha_odstoupila_od_smlouvy_na_vydavani.html

Cituji stanovisko :

„Avizoval jsem větší otevřenost města, městského úřadu i zlepšení komunikace s občany, a zrušení papírových Listů může být další krok tímto směrem. Město nemá nadbytek peněz, vydávání papírového měsíčníků je velmi nákladné a vzhledem k periodicitě jsou informace v něm, při životním tempu Prahy, neaktuální. Od roku 2004 se svět prostě změnil i v oblasti komunikačních technologií a komunikace probíhá především v online prostředí s řádově nižšími vstupními náklady. I přední světové deníky, následované s určitým zpožděním českými, jsou nuceny ekonomickými zákonitostmi hledat podobnou cestu od papírového k digitálnímu formátu. V současné době bude proto pro Prahu vhodnějším nahradit papírovou verzi informovanosti Pražanů moderními komunikačními technologiemi, které jsou schopné operativně reagovat na dění v Praze a zároveň jsou levnější. Praha už ostatně takové kanály pro moderní komunikaci má – například webový portál, internet, ale třeba také SMS zpravodajství. Ty budeme moci rychleji rozvíjet i s využitím prostředků, které se uvolnily zrušením papírových Listů,“ uvedl primátor Bohuslav Svoboda.  

Jde totiž o souhrnný náklad v Praze s řádu desítek milionů měsíčně, u nás v Prostějově to vychází na bratru 170 tis. kč měsíčně – souhrnně to ale i tak činí částku 2 miliony Kč ročně. A šetřit se musí, protože pak nejsou peníze na jiné, rozhodně potřebnější věci.

Obrátil jsem se tedy na radu města, zda i my v Prostějově také nevyužijeme už cca 2/3 třetinové penetrace domácností počítačem s přístupem k internetu a zda nezrušíme distribuci „zdarma“ do schránek občanů v listinné podobě.

Napsal jsem v té věci podnět ke změně distribuce Radničních listů , který by byl v souladu v postupy 21. století – tedy zejména elektronicky s využitím přístupu k internetu ze strany občanů.

P.S. – v tom příspěvku jsem radu města současně upozornil na odlišný přístup města Olomouce k otevření školních hřišť veřejnosti v dobu prázdnin.

Je totiž neustále potřeba čerpat zkušenosti z měst, kde se to dobře dělá a je vhodné to zavádět i u nás.

Realita o „nové prostějovské knihovně“

Jedním z bodů, které jsem předkládal do diskuse v rámci projednávání aktualizace strategického plánu rozvoje města ( blíže zde : http://www.pavelbursa.cz/?p=1721 ) byl můj negativní postoj k záměru postavit knihovnu novou, zejména, když se ta stará právě za desítky milionů opravuje.

Jsme velice rád, že pan starosta Pišťák k tomu zaujal stejný realistický postoj jako já a veřejně avizoval, že duplicita vynaložení veřejných zdrojů nehrozí.

Opravit nákladně totiž starou knihovnu a současně blokovat v hlavě myšlení představou nové knihovny není v současné ekonomické situaci možné.

Je to prostě tak a musíme to vzít jako fakt a jsem rád, že téma odsunutí tématu nové knihovy aspoň uvolní místo pro další a potřebnější projekty.

Slova pana Pišťáka zachycená redakcí Itýdeníku najdete zde:

http://www.youtube.com/watch?v=rHoh03VppQk&feature=related .

Pár podnětů k aktualizaci Strategického plánu města Prostějova

Doba je zlá a není možné stihnout vše. Přesto jsem si našel cca 20 minut času  a do příspěvku na město jsem shrnul podněty do právě probíhající aktualizace Strategického plánu města. Podle mne je to s těmi dokumenty složité – externí firmy něco zpracují, to předloží jakoby „veřejnosti“ a jede se dále.

No naschvál – kdo z vás četl Profil města http://www.prostejov.eu/files/2011_ruzne/profil-prostejov-2011.doc o cca 55 stranách a kdo z Vás četl Strategický plán na období 2010-2020 http://www.prostejov.eu/files/2011_ruzne/ori_aktualizace-sp_navrhova-cast3_priloha1-schvaleny-sp-aktual-2011.doc o cca 42 stranách.  Legitimitu dokumentu dá pak pár politiků a úředníků účastnících se na tzv. veřejném zasedání, k tomu dejte pár jednotlivců a je vymalováno .  To vše při počtu cca 45000 občanů města.

Škoda ..

Raději přiložím text připomínek a pokud i Vás něco napadá, klidně to na město pošlete také .

Připomínky k Profilu města Prostějova a Strategickému plánu rozvoje k veřejnému projednávání Aktualizace plánů dne 29.6.2011 zaslaného na město Připomínky k aktualizaci Strategického plánu v pdf , obsahují několik námětů či připomínek, které bychom měli projednat.

 Profil města :

a) chybí zmínka o zájmu města udržet a spolupracovat se složkami Armády ČR – sice se tím stále chlubíme, ale nepracujeme s tím soustavně

 b) chybí uvedení možnosti práce s tradicí prostějovského „vojenského“ letiště a učiliště a prostředí , z nichž povstal například generál František Peřina  „Generál nebe“ 

c) chybí možnosti, jak tyto vojenské hodnoty nejen kulturní, ale určitě i národní a odpovědnosti za vlast zapojit do současnosti – proč nezřídit nějaké spojené muzeum letectví v Prostějově spojené s muzeem historie vojenských posádek a dnes speciálních oddílů ( to nepíši jen proto, že jsem také zde absolvoval u výsadkářů vojenskou službu) – co město může odlišit od spousty dalších šedých myší – měst, která nezaujmou ničím zvláštním

d) atraktivity cestovního ruchu – vyjmenováváme zde naše „skvosty“ – ale uvědomí si někdo, zda tyto památky jsou vůbec využitelné – zda se v nich provází? , zda jsou vůbec veřejnosti přístupné ? , co atraktivního vlastně nabízí, že kvůli nim se zde má turista zastavit. Ano popularizaci, ale i aktivní akci směrem k aktivnímu využívání – tím míním i Národní dům – sice ho propagujeme jako národní kulturní památku, ale na webu o něm po zadání klíčových slov Národní dům Prostějov na titulní straně najdete leda pozvánku na žvanec což rozhodně není to pravé ořechové !!!

e) chybí mi zde v profilu historie židovského živlu na Moravě a zejména v Prostějově. Nestojí za úvahu ve spolupráci s nimi zpřístupnit alespoň částečně hřbitov?  V této souvislosti – město je poměrně z hlediska církví pestré – co na historii sakrálních památek ve městě ukázat toleranci k jiným názorům ( křesťanství x židovství x Husův sbor atd. )

 f) absolutně formalisticky a nedostatečně je zpracována část věnována Statické dopravě, přitom se do fáze realizace dostává celoměstský parkovací systém – chybí mi proto ve strategii záměr, jak to dělat a pro koho to dělat a základní principy tohoto řešení a rozbory aktuálního stavu – dopravní průzkumy o statické dopravě , jaký je stupeň motorizace, kolik parkovacích míst chybí a kde …

 g) silniční doprava – navrhuji okamžitě aktualizovat o dnes dostupná data ze sčítání dopravy 2010, která situaci v dopravě přesně popisuje – v příloze přikládám základní kostry vstupních dat 2010 – odkud kam kdo jezdí, jak nadále roste počet aut na vnitřním okruhu , pozor na dezinterpretaci dat získaných ze sčítání 2000 a 2005 s porovnáním roku 2010, kde došlo k metodické změně vykazování počtu dat a proto nelze paušálně hodnotit celkové počty dat

Strategický plán rozvoje města

 Chybí mi absolutně vize města jako „statutárního města“ o jehož titul právě usilujeme. Skutečně budeme statutárním městem i pro širší okolí? Dotkne se „statutární město“ nějak vnitřní organizace města do nějakých menších celků? Zvýší statutární město nějak zapojení občanů do rozhodovacích procesů na městě? Kolik to bude stát?

A navíc – jak do této koncepce statutárního města zapadá avizované zrušení Starého společenského sálu pro více jak 500 osob v likvidovaném KASC se záměrem nový zatím nestavět ? Tedy aspoň mi dosud chybí jakákoliv konkrétní zmínka o něm ve strategickém plánu s vizí do 3 let – tedy v době jeho fyzické likvidace.

Proč se v strategickém plánu objevuje pořád nová knihovna „vybudování kapacitně vyhovující knihovny“ když se reálně dnes náročně a za velké peníze opravuje ta stará? To budeme mít jako 2 knihovny? Starou za desítky milionů rekonstruovanou včetně tomu dimenzovaných podlah a gruntu novou?  Navrhuji ze strategického plánu bod L.1 Vybudování kapacitně vyhovující knihovny vyřadit, protože se právě dokončuje etapa oprav staré a jen to mate veřejnost.

Naopak do strategického plánu navrhuji rozhodně místo toho doplnit bod : „výstavba Společenského sálu pro více jak 500 osob“ jako náhradu za staré KASC . Chceme-li aspirovat na označení statutární město, musíme mít k tomu i odpovídající zázemí podle mne „Víceúčelového společenského centra“, kde by mohly být jak prodejní či předváděcí akce či velké společenské akce jako jsou třeba i plesy.

Ano revitalizace Pernštýnského zámku, ale – nerozbíjíme tím troškařením nějak už moc kapacitu výstavních prostor? Máme zde Muzeum Prostějovska, budeme mít zde otevřenou radniční věž s nějakou výstavkou (celoročně?jen o létě? provoz i o víkendech? zdarma či za peníze? ) přímo na radnici, u které by soudný turista hledal turistické informační centrum a přitom turisty budeme posílat do Pernštýnského zámku, který a to si přiznejme je pouze dnes provozní budova s provozem komerčního nájmu + nějaké té školní výuky. Proč spíše Pernštýnský zámek nenasměrovat čistě a plně do „Spolkového domu města“, kde bude jak provoz ZUŠ, tak nějaké sály a prostory pro spolkové činnosti, pro setkávání se lidí, restaurace, zábavy atd.. Blokovat tam místo pro statické výstavy pro pár desítek návštěvníků mi připadne skutečně mrháním místem – tak draze zaplacená „hospodářská“ budova musí dennodenně žít a nesmí být blokována pro jednotky desítek návštěvníků ročně. Proto budoucnost Pernštýnského zámku vidím spíše v aktivním využití prostor než ve statické roli nějakých drobných výstavních prostor.

Vize města navázaného na Jiřího Wolkera:  promiňte mi můj osobní názor, žijeme v 21. století, doba je to o internetu, interaktivitě, akci, zdravém životním stylu, střetávání se lidí v rámci světa, mediích – do této doby námi stále propagovaný proletářský básník Jiří Wolker už jaksi nezapadá. Doba se posunula výrazně dále a tato osoba své místo na slunci pomalu ztrácí. Měli bychom se pomalu jako město odpoutat od proletářského básníka tvořícího před více jak 90. lety – jinak dopadneme úplně stejně jako zámek Čechy pod Kosířem s Josefem Mánesem. Kdo z mladých dnes zná Josefa Mánese a zrovna kvůli jeho tradici někam dnes pojede…

Totéž platí o skutečně zakonzervované podobě našeho či spíše krajem provozovaného Muzea Prostějovska.  Přitom současné prostějovské dějiny nabízí desítky nosných moderních a a reaktivních témat – věda – akademik Wichterle – proč není v muzeu Prostějovska jeho model na výrobu kontaktních čoček ze stavebnice Merkur – proč tam není něco interaktivního, aby si lidi mohli čočku třeba vyrobit ?,  proč není v muzeu pár aut Wikovu, proč zde není přes léto na náměstí nějaké Agromuzeum zemědělských strojů, když Prostějov byl desítky let střediskem jejich výroby už z doby předválečné, proč zde není stálá expozice o speciálních vojenských jednotkách a tradici vojenství u nás, proč památku generála Peřiny uctívá dnes jen pár lidí v důchodovém věku někde na hřbitově a ne u nás u atraktivní výstavy v muzeu třeba s možností se vyfotit v mundůru bojového stíhače na maketě kokpitu Spitfiru …, sport – Olda Machač, hokej, akce Jágr týmu, volejbal, basket – to vše se dá aktivně a zajímavě propagovat a město tím zviditelnit a zatraktivnit…

 Místo toho naše Muzeum Prostějovska spí a na léto a i během roku nenabízí nic atraktivního.

 Musíme si najít novou moderní formu propagace města jako je bezesporu sport, moderní umění ( naschvál co tady udělat nějakou i třeba Cow Parade na náměstí, něco moderního a atraktivního), určitě se musíme naučit aktivně a atraktivně propagovat i vztah k vlasti a schopnosti nasadit život – ať jako letci ve 2. světové válce, tak současní vojáci bojující za nás někde v Afghánistánu, zatímco my sedíme v klidu  u televize.

 Chybí mi pevné a zastupitelstvem schválené rozpočtové zakotvení strategického plánu do střednědobého výhledu Rozpočtu města a jeho svázanost s reálnými financemi – to pak vede k tomu, že na straně jedné se malují lidem ideální představy o nových knihovnách a na straně druhé na novou nejsou peníze ani v horizontu 10. let.

 Chybí mi diskuse o strategickém plánu na webu města v rámci nějakého trvalého diskusního fóra – spoléhat se na jednotky lidí, co dojdou na veřejné projednávání někam před prázdninami v 17,00 hod. je podle mne alibismus. Město má cca 45000 lidí a jakékoliv uzavřené projednávání s počtem lidí vyjádřených jednotkami osob není  transparentní. Dokument Plánu a profilu je přitom skutečně nezáživné čtení se spoustou obecných frází . Připomenu zejména vizi města :

Město Prostějov

V horizontu Strategického plánu, tj. okolo roku 2015, chce být Prostějov dynamickým městem moderního životního stylu, kombinujícího výhody města s kvalitním bydlením, bohatou nabídkou služeb a kulturním a sportovním zázemím, vytvářejícími dobré podmínky pro život všech obyvatel.

a hádejte, co má Město Šumperk ve své „vizi“ :

chce být v horizontu Strategického plánu, tj. okolo roku 2015, moderním dynamickým městem se způsobem života kombinujícím výhody dobrého životního prostředí a těsné vazby na okolní přírodu s výhodami života ve městě – s kvalitním bydlením, pestrou a dostatečně dimenzovanou nabídkou služeb a společenským, kulturním a sportovním zázemím.

 Nepřipomíná Vám pak styl sestavení těchto Strategických plánů něco v parafrázi, jak když se říkalo: „…sekají nám dnes poradenské firmy Strategické plány měst jako Baťa cvičky“?? Právě proto, aby se pak nedělaly dokumenty jen pro dokumenty, ale pro lidi je potřeba, aby proces vzniku byl více otevřený diskusi a většímu zapojení lidí.

Jak interpretovat sčítání dopravy v našem městě?

Je zajímavé sledovat, jak různě a bez skutečné diskuse o datech se interpretují výsledky sčítání dopravy v našem městě. 

Chyb se dopouští i největší odborníci na dopravu prostou záměnou sčítacího místa, tak ostatní mnohdy od stolu zajímavou interpretací čísel.

Nelze automaticky porovnávat sumární čísla ze sčítání dopravy let 2000 a 2005 s výsledky 2010. Došlo totiž ke změně metodiky sčítání nákladních automobilů a porovnávat dnes sumární čísla je jako rovnat jabka s hruškama. Je o tom důrazné upozornění na titulní stránce sčítání dopravy 2010 http://scitani2010.rsd.cz/pages/informations/default.aspx .

Co se dá spolehlivě porovnat s minulostí je pouze stav o počtu osobních automobilů, rozhodně ne čísla za dopravu jako celek a toho si nikdo dosud nevšiml a přesto se dělají dalekosáhlé úvahy o tom, jak nám doprava klesla vlivem okruhu, který žádným okruhem není !!!

Psal o tom Iprostějov zde http://www.iprostejov.cz/cz/p/kam-umistit-nove-rondely/ či Itýdeník  v článku zde : http://www.itydenik.cz/zpravodajstvi/zpravy/olomoucka-a-plumlovska-ulice-hlasi-podstatne-mene-aut . V obou článcích ze stejného zdroje pan Vafek zaměnil výsledky sčítacího místa na konci města se sousedním místem ve středu města. Údaj 22340 aut ( na hranici města směrem na Mostkovice) se dnes v porovnání s ostatními místy ukazuje jako zmatečný – zejména dohledáte-li si jeho sousední úsek zejména směrem na Mostkovice či Ohrozim, kde součet aut rozhodně číslo 22340 nedá. Marně mne napadá, zda tam ta abnormálně vyšší doprava v tom období nesouvisela se stavbou právě toho Intersparu.

Tedy pak tento údaj z měřícího čísla 6-1310 ( kraj Prostějova) za rok 2005 pan Vafek porovnával se sousedícím místem ústícím na vnitřní okruh a to je měřící místo 6-1311 s daty z roku 2010…

Inu chybička se vloudí.

Základní informace o měřících místech a počtech aut najdete v jednoduché mapce http://scitani2010.rsd.cz/content/doc/71-08.jpg .

Co čísla ukazují ? Vybraná data najdete po jednotlivých kategoriích v samostatné tabulce zde .

Došlo na některých místech skutečně k poklesu dopravy, třeba zmiňovaná ulice Plumlovská. Ovšem podíváme-li se na sousední měřený úsek od Mostkovic po kraj města, má na to zásadní vliv ne okruh, ale zásadní snížení vstupního množství dopravy od Mostkovic ( porovnejte údaje 2 sousedních měřících míst 6-1310 a 6-1311).

Došlo k poklesu zatížení ulice Olomoucká – ano – ale není proto třeba obyčejným důvodem spíše to, že došlo k otevření dalšího supermarketu Interspar na druhé straně města a tím se část dopravy odklonila jinam?

Naopak jsou místa, kde doprava nadále roste – je o úsek Blahoslavova u lázní z 10399 osobních aut na 12090  a hlavně Wolkerova z 12542 osobních aut na 13963 a skutečně ulice Dolní z 7831 osobních aut na 8824.

Tím vším chci říci – lid neblbněte – data si zasluhují rozhodně větší analýzu než jen populistické výkřiky o tom, „co se asi děje“.

Jde skutečně o závažnou věc a současná data zejména o nadále vzrůstající dopravě osobními automobily na vnitřním okruhu bychom měli vzít za základ pro další rozhodování a plánování.

Třeba pak zjistíme, že je potřeba skutečně řešit Blahoslavovu a Wolkrovku a že plánovaný kruháč na Žeranovskou skutečně asi není tak důležitý, protože tam počty aut tím směrem skutečně klesly asi zapojením kvadrantu Určická x Okružní.

Vnímavý čtenář si porovnáním údajů o počtu osobních aut projíždějících jednotlivými segmenty vnitřního okruhu spolu s údaji o stavu dopravy na silnicích na vnitřní okruh přímo navazujících udělá představu, odkud kam auta v Prostějově jezdí.

Mne na tom vše zajímá, jak město naloží s informací o tom, že nám na 3 místech vnitřního okruhu doprava osobními automobily stoupla !!!  

Na Wolkerovce to je proti roku 2005 o +11 %, na Palackého o +7% a na Blahoslavova dokonce o 16%. Že by městem dotovaná MHD skutečně nefungovala a proto lidí jezdí stále více svými auty?

Určitě je zajímavé se podívat i na denní počty osobních aut na kraji města – tedy odkud a kam osobní auta do Prostějově nejvíce jezdí.  Matně si přitom vzpomenu na stacionární radar na Kojetínské ulici, kde je cca jednotřetinový provoz proti vnitřnímu okruhu, ale za to se tam tak krásně vybíraly pokuty :) .

Stane se Prostějov statutárním městem?

Poněkud klidné vody prostějovské politiky narušilo prohlášení pana starosty Pišťáka, který deklaroval zájem povýšit naše město na „statutární město“.

Více o jeho prohlášení zde : http://www.iprostejov.cz/cz/p/nova-ambice-prostejov-statutarnim-mestem/ či zde:

http://www.itydenik.cz/zpravodajstvi/zpravy/prostejov-chce-byt-statutarnim-mestem

Dobrý rozbor k této věci najdete tady : http://www.iprostejov.cz/cz/p/je-prostejov-hoden-titulu-statutarni-mesto/ .

Ačkoliv jsem se v průběhu posledních voleb dost zajímal o volební programy všech stran, tak jsem tam tuto aktivitu 3xS ( Stát Se „Statutárem“) nikde nenašel.  Ale co – třeba se prostě plní program, který lidem slibovala koalice ČSSD  http://www.cssd-prostejov.cz/img/program.jpg s ODS  http://www.menimesvamiprostejov.cz/node/3 ve věci vyššího zapojení občanů do správy města či přiblížení výkonu správy svým občanům či prostě pozdvižení genia loci města do výšin nad úroveň jiných měst.

Osobně proti projektu mít zde Primátora místo Starosty nic nemám, ale chtělo by to nejdříve lidem zveřejnit a ve spolupráci s nimi probrat skutečnou analýzu záměru.

Ta by měla lidem ozřejmit:

a)  proč to dělat –  statutární město z nás kvalitnější město samo o sobě neudělá. Máme u nás řadu měst a o některých z nich bychom stejně nevěděli nic více, i kdyby byly městy buď obyčejnými či statutárními http://cs.wikipedia.org/wiki/Statut%C3%A1rn%C3%AD_m%C4%9Bsto

b) jak se tímto zvýší kvalita místní správy obyčejným lidem – tedy zda neuvažovat o nějakém více lidem bližším členění města třeba na městské části se skutečnými převodními pákami zastupitelské demokracie

c) co to bude stát náš chřadnoucí městský rozpočet, který dosud neví, zda se u nás postaví po zbouraném KASCentru nový Společenský dům vedle plánovaného komerčního Obchodního centra.

Když to drobně přeženu – docela by se mi líbily plesy v našem novém městském Společenském domě, kde by pan Primátor města slavnostně otevíral Ples studentů některé městem či krajem zřizované školy před více jak 500 návštěvníky :) .

Zveřejnění pokladů pro jednání – pokrok směrem vpřed

Jak bylo z mé strany avizováno, poslal jsem na radnici cestou oslovení pana starosty opakovaný podnět k zveřejnění pokladů pro jednání zastupitelstva.

Minulý týden jsem dostal odpověď, že to městská rada posvětila a předala ke schválení zastupitelstvu. O tom , jak byla dlouhá cesta k prosazení rovnoprávnosti přístupu k těmto informacím občanů na úroveň občanů Olomouce připojuji jen kratičký odkaz na mail, který šel v této věci na město.

Hádejte, kdy to bylo.  Ano bylo to přesně 16.12.2006 .

http://www.pavelbursa.cz/pb_cz_soubory/uvod_soubory/pb_soubory/info.htm

O tom, že se ledy směrem k otevřenosti k vlastním občanům pohnuly tímto malým „pokrokem v mezích zákona“, se naše město dokonce stihlo okamžitě pochlubit:

jak tu  http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6489599

tak komentářem zde: http://www.iprostejov.cz/cz/p/materialy-do-zastupitelstva-maji-byt-verejne/ .

Sice to chvíli trvalo, ale i tak díky.

Zbývá nám ještě opět dát na městský web nějaké ty diskuse, pak skutečně zpracovat efektivní a průhledný systém ohledně veřejných zakázek, začít dávat přenos jednání zastupitelstva na web on-line, zveřejňovat na web města program jednání městské rady atd..

Prostě cílem je politiku naplno otevřít přímé komunikaci s vlastními občany.

Nový parkovací systém města Prostějova – jaký bude?

Pomalu se o tom začíná šuškat, že prý něco město chystá.

Kousíček informace o tom najde zde v Deníku http://prostejovsky.denik.cz/zpravy_region/mestska-parkoviste-ziskala–do-pronajmu-asa-.html či u konkurenčního Týdeníku http://www.itydenik.cz/zpravodajstvi/zpravy/prostejov-zmeni-system-parkovani.-ceny-se-prozatim-nezvysi .

Problematice parkování jsem se věnoval v článku ve věci záměru pronajmout parkoviště města http://www.pavelbursa.cz/?p=1521 . Tam se mi nezdála ta navržená cena a de facto princip přehození odpovědnosti politiků na nějakou úzkou skupinu soukromníků hájících (to si přiznejme) zejména „své zájmy“.

Co k tomu lze říci?

Tak jako parkovací systém není jen o tom právě schváleném „prostém pronájmu“ parkovišť firmě .A.S.A , tak důchodová reforma určitě také není jen o prostém prodloužení pracovního života …

Moje vize parkování ve městě se opírá o několik základních bodů:

– ne vše, co je dostupné teď automaticky a volně a kdykoliv nemusí být dostupné do budoucna. Bez nutné a přiměřené regulace či samoregulace bychom se zde navzájem požrali. Stupeň motorizace naší populace roste a my na to málo reagujeme. Počty míst pro parkování prostě rostou pomaleji, než počty používaných aut.

– nároky na městský rozpočet jsou více stále vyšší ze všech oborů a bohužel, bez viditelného zapojení těch, jímž parkování slouží, se prostě neobejdeme. Jak se říkalo u nás na vesnici dávno : „bez peněz do hospody nelez“ či případně podstatně tvrději: „z ….. bič neupleteš“.

Bez zapojení většího přísunu peněz osob používajících vlastních auta a používající právě ta všechna možná či nemožná parkoviště či místa k zaparkování to dlouhodobě u nás nepůjde a musíme se na to připravit.

Shromáždil jsem v té věci známá fakta, publikované připomínky a návrhy řešení jiných města a připravil jsem v té věci návrh Parkovacího systému města Prostějova. Ten  podal jsem jej vedení města k diskusi. Vycházím z osvědčených postupů jiných měst a garantuji Vám – není to jen o pouhém pronájmu parkovišť do soukromého sektoru, je to právě naopak, je to spíše o systému provozování , současně jeho financování a třebas i o zřízení oddělené stránky městského rozpočtu řešící právě tento problém.

Parkoviště vlastněná městem a všechna ta dostupná místa kolem nich se musí vrátit pod správu města a protože už nemáme žádnou 100% vlastněnou obchodní společnost jako jiná města k provozování tohoto systému, budeme to muset zvládnout jako město sami.

Obsah návrhu včetně jeho zdůvodnění a popsání základních principů najdete zde .

Podklady pro řešení jsem převzal z posledně známé prezentace k rozvoji dopravy u nás firmy UDIMO z roku 2006 – materiál zde.

Opakovaný podnět na zveřejňování podkladů pro jednání zastupitelstva

Lidem to prostě ani už nepřijde, ale třeba v takové sousední Olomouci lidi roky přesně ví, o čem konkrétním bude jednat zastupitelstvo. U nás s tím máme stále problém.

Když jsem si chtěl na našem webu najít podklady pro poslední jednání, byly tam jen hlavičky usnesení, ale bez toho nejdůležitějšího, a tím je materiál, o čem to vlastně bylo. Narovinu Vám řeknu, že mne to vytočilo a tak jsem napsal panu starostovi, aby s tím nezájmem úředníků něco udělal .

Celý příspěvek

Olomouc náš vzor … stále nedostižný

Psal jsem na tomto webu, že Olomouc je stále ve spoustě věcí před námi.

Umí třeba zabezpečit otevřená školní hřiště veřejnosti transparentně a jednotně, zatímco my se s nimi pachtíme :(.

Umí svým občanům zpřístupnit materiály pro jednání zastupitelstva tak, že lidi vědí, o čem se bude jednat, zatímco my to neumíme :(.

K hřištím se nebudu dále vyjadřovat, je to zde na webu samostatně doloženo.

Jen opět upozorním na rozdíly v přístupu ke sdělení o obsahu jednání zastupitelstva :

a) řešení Prostějov ve věci zpřístupnění podkladů pro jednání zastupitelů:

… 7) Materiály určené pro jednání zastupitelstva města odevzdají v písemné formě zpracovatelé Odboru kancelář starosty, který zajistí jejich kompletaci, a to tak, aby materiály v požadované formě byly doručeny nejpozději do 7 dnů přede dnem jednání zastupitelstva města jeho členům. Materiály určené pro jednání zastupitelstva města zpracovatelé současně ve lhůtě stanovené ve větě první zveřejní na intranetu na disku: Materialy_do_porad na Fs_mu_prostejov\Data4\Pracovni_skupiny (W:). Členové zastupitelstva města, kteří jsou vybaveni notebooky ve vlastnictví města Prostějova, obdrží materiály pro jednání zastupitelstva města v elektronické podobě. Ostatní členové zastupitelstva města obdrží materiály v písemné formě.

b) řešení Olomouc ve věci zpřístupnění podkladů pro jednání zastupitelů:

6. Materiály v písemné podobě předložené k projednání předá organizační oddělení odboru kancelář primátora:
a) všem členům zastupitelstva
b) klubům zastupitelů
c) vedoucím odborů magistrátu města

nejméně 11 dnů před zasedáním zastupitelstva. Od tohoto termínu jsou k dispozici v elektronické podobě na internetových stránkách města s výjimkou materiálů z poslední schůze Rady města Olomouce.
Do materiálů může od tohoto termínu rovněž nahlížet veřejnost v Informačním centru Olomouc a na internetových stránkách města.

Tak nevím, kde je u nás zakopaný pes a proč to jinde jde a u nás ne a ne.

Sami posuďte , zda je a) či b) lepší.

Já hlasuji pro b).

Ping-pong ohledně obsahu zveřejnění zakázek na webu

Tak jsem na svůj podnět ohledně zvýšení kvality obsahu zveřejňovaných zakázek dostal odpověď:

Vážený pane Buršo,

obdržela jsem Váš návrh na vylepšení městského webu v souvislosti s vyvěšováním veřejných zakázek. K tomuto Vám sděluji následující:

Ke dni 1.7.2011 začne platit na Městském úřadu Prostějov nová organizační struktura, která mimo jiné počítá s vytvořením oddělení veřejných zakázek. Dle redakčního systému, kterým je tvořen městský web, bude tento podnět předán příslušným pracovníkům nového oddělení, kteří ve spolupráci s oddělením informačních technologií rozhodnou, jakým způsobem se budou zakázky na webu zveřejňovat, respektive, jakým způsobem budou řešit příslušnou podstránku.

Domnívám se, že tato úprava podstránky je pouze přechodná.

Děkuji za Váš podnět a zdravím, Jana Gáborová, ref.vnějších vztahů

**************************************************
No, vzhledem k tomu, že se s městem plně shodneme na to, že stávající stav je skutečně jen přechodným, už jen v krátkosti na to asi avizované odložení jakékoliv úpravy o 3 měsíce?   jsem reagoval touto reakcí :

Paní Gáborová,

díky za informaci, víte šlo mi o to, že :

a) není dobré ty „prošlé zakázky“ z webu nenávratně stahovat, měly by tam být vidět napořád.

K nějakému tomu posunu ohledně webu : není potřeba čekat čtvrt roku na další řešení – jde o okamžité technické řešení v jednotkách minut práce na webu rozhodit to na Aktuální data a Archív.

Zkušenosti jiných měst jsou s tím dobré a měli bychom si jinde brát vzor, jak to oni zvládají.

b) návrh na zveřejnění hodnotícího formuláře je určitě věc i politická, tak ale i praktická. Navrhl jsem to proto, že vznikl nějaký šum ohledně jedné zakázky vypsané městem, kdy soutěžící účastník soutěže se po jejím skončení nedozvěděl , jaké byly konkurenční cenové nabídky.

Což mi připadlo skutečně divné – proč to u nás nejde, když jinde se transparentnost veřejných zakázek ( zejména těch malých) už stává standardem.

přeji hezký den Pavel Burša

P.S. ostatní města také v tomto směru dělají pokrok – například skoro sousední město Vyškov http://www.vyskov-mesto.cz/vismo/vyberova-rizeni.asp .

Transparentnost veřejných zakázek na našem webu

I náš web se pomalu dostává do roviny, kdy se zveřejňují záměry města něco konat.

Protože ostatní města jsou v této věci už ale dále, prošel jsem pár webů a poslal na městský úřad doporučení, čím se třeba řídit.

Městský úřad Prostějov

Vážení přátelé,
moc děkuji za rozšíření funkcionality městského webu ve směru podávání informací o veřejných zakázkách.

Je to bezesporu krok potřebným směrem, přesto aby to nebyl jen krok, ale i pevný nastolený směr, chtěl bych Vám doporučit příslušný úsek webu rozšířit takto:

a) oddělit ve stromové struktuře Veřejných zakázek aktivní poptávky od těch uplynulých volbou Aktuálně a volbou Archív ( tam odkládat už uplynulé poptávky – tedy doporučuji nemazat je z webu, ale dále s nimi pracovat). Usnadní to okamžitou orientaci ve zveřejněných nabídkách.

Funkční řešení jako možné vzory jsou například zde :

http://www.mesto-pisek.cz/vyberova-rizeni

http://www.semily.cz/cz/podnikatel/verejne-zakazky/

b) u všech zde zveřejněných poptávek navrhuji doplnit ve volbě Archív ihned po jejich vyhodnocení o tu nejdůležitější funkci veřejné kontroly a tou je proces vyhodnocení s uvedením nabídek soutěžitelů a způsobu hodnocení.

Vzor jednoho takového hodnocení (město Písek) uvádím v zde:

http://www.mesto-pisek.cz/soubory/dokument9599.pdf

Kompletní vzor města Semily uvádím taktéž v odkazu, kde je krásně vidět chronologie jedné konkrétní zakázky:

http://www.semily.cz/cz/podnikatel/verejne-zakazky/verejne-zakazky/vypocetni-a-prezentacni-technika.html

Tímto formulářem ukážeme veřejnosti, kdo se nabídky účastnil, kdo a podle jakých kriterií ji hodnotil ( hodnotitelé budou současně více pod veřejnou kontrolou) a se kterou nabídkou (podle názoru hodnotící komise ) v souladu s předem stanovenými kriterii má město doporučení zakázku uzavřít.

Právě ten hodnotící formulář je veřejností očekávaný krok pro transparentnost veřejných zakázek a určitě si po jeho zavedení splníme i dost důležitou část volebního programu.

s pozdravem Ing. Pavel Burša