Z čeho všeho neuděláme politikum…

V nevinně formulovaném stanovisku k tomu, co je a jak pro město výhodné jsem vyjádřil svůj osobní názor na jedno použití 20 milionů, které městu zbyly před koncem roku.

Město se totiž rozhodlo použít krátkodobě volné peníze na nákup dluhopisů ( cenných papírů) s nějaký výnosem. Ten výnos je konzervativní a pohybuje se kolem 2%.

Mimo to město rok co rok splácí z téhož městského rozpočtu, kde má teď volné peníze, úvěr za 200 milionový aquapark. Na ten si město půjčilo peníze přes komerční úvěr a ten nyní splácí ročními splátkami. Bude tak činit opakovaně až do roku 2014 a výše úroku z úvěru přesahuje hodnotu 4%.

Vyjádřil jsem názor, že když máme jako město Prostějov před sebou ještě 4 splátky za aquapark v celkovém řádu minimálně 100 mil. Kč a platí-li, že nákladový úrok je minimálně 4 % ročně a výnosový pouze 2 % ( protože banky poskytující peníze potřebují z něčeho žít), je to jen obyčejná matematika, co je pro město výhodnější.

Tedy jednoznačně výhodnější je předsunout roční splátku za aquapark z roku 2011 do roku 2010 a ušetřit tím 800000 Kč ročně na úrocích, než nějakých 400000 Kč získat.

A protože nákladový úrok je vždy vyšší než výnosový, bylo pro město výhodnější spíše zaplatit dražší dluh než nechat peníze vynášet nízký výnosový úrok.

A zase jsem narazil…
Umíme ze všeho u nás na městě udělat politikum. Mám skoro až pocit, že někomu při pojmech „aquapark“ a „MIPROSTAV“ naskakuje husí kůže a že tyto pojmy by nejmenovaní lidé nejraději dali do knih charakteru „libri prohibiti“…

Tak nevím, jedna kapsa městského rozpočtu je prázdná, druhá pomalu vysypaná.

Krátíme městské příspěvky kde to jde, chodníky budeme opravovat dalších 6 let, že než je na konci opravíme, začneme s tím u prvních znovu.

Je podle mne legitimní hledat úspory v městském rozpočtu všude a třeba i v jiném úhlu pohledu na dané věci – tedy zde třeba i v optimalizaci plateb úvěrů, které město skrze prostředníka platí v plné míře i s těmi úroky.

Krátkodobé úkoly nové městské rady

Jsem rád, že se strany městské koalice zavázaly podpořit některé věci posilující veřejnou kontrolu správy města.

Co by tedy mělo nastat v krátkodobém časovém období ?
– změna jednací řádu zastupitelstva minimálně na úroveň Olomouce ( dávat tedy veřejnosti k nahlédnutí veškeré materiály k jednání zastupitelstva )
– změna systému přidělování zakázek, zejména těch tzv. malého rozsahu ( možné vzory, kde to funguje jsou například : systémy elektronických aukcí jako v Přerově, případně řádně a transparentně zdokumentovaný systém zveřejnění a hodnocení veřejných zakázek – město Semily)
– dávat jednání zastupitelstva na městský web – jsou města, kde to dávno jede v on-line ( napadá mne např. Beroun a dlouhodobě např. Praha 6)
– měly by se více otevřít veřejnosti komise rady města ( aby bylo vidět, co a jak projednávaly a zda činnost těchto komisí je pro město přínos )
– měl by se více otevřít systém sdělování informací o hospodaření města a městem zřizovaných či ovládaných společností ( tam minimálně ve formě pololetních reportingů o výsledcích hospodaření) a to proto, aby bylo vidět, kam a v jakém rozsahu míří městské peníze.

Cílem těchto víceméně technických opatření je změnit přístup města v komunikaci s občanem a případně i voličem. Bylo by vhodné dosáhnout stavu, kdy si občan sám na základě sdělených informací udělá na konkrétní věc svůj vlastní názor, než stav nyní, kdy se o spoustě věcí občan dozvídá až ex-post v době, kdy je dávno rozhodnuto.