Nominace na výrok roku, aneb papír snese všechno

Na radnici byla odevzdána petice http://www.proprostejov.eu/kasc/ples_petice.pdf vyjadřující názor cca tisícovky občanů na to, aby město trvalo na naplnění původně avizovaného řešení náhrady KASC a to formou stavby Společenského domu za prachy „investora“. Tedy nezužovat stavbu jen na Obchodní centrum , ale udržet ho nadále jako Společensko-obchodní …

Podmínka výstavby Společenského centra z peněz investora dostávajícího se k nejlukrativnějším městským pozemkům v centru z uzavřené smlouvy totiž záhadně vypadla.

Přesto v článku http://olomouc.idnes.cz/obchodni-galerie-znici-centrum-mesta-zlobi-se-prostejovane-v-petici-11w-/olomouc-zpravy.aspx?c=A110622_1607661_olomouc-zpravy_stk paní právnička radnice tvrdí :

„Uzavřená smlouva nevylučuje, že sál nakonec přece jen postaví investor nebo samotné město,“ řekla právnička radnice Alexandra Klimková.

Ano – investor postaví …  Ale kdo tu stavbu zaplatí už neříká a asi ví proč … 

Přitom jde pro město o výdaj pouhých cca 60 mega, takže je mu to asi jedno :( .

A co na to znění smlouvy?  Stačí si přečíst bod D) preambule a každému je jasné, k čemu se vlastně město zavázalo :

V Návrhu Investor předpokládal výstavbu kulturního a společenského centra („Kulturní centrum“), kde byla blíže popsána jeho předběžná podoba, a jeho následný prodej či pronájem Městu. Po dokončení výběrového řízení se však Město na základě interních analýz rozhodlo realizovat výstavbu Kulturního centra samostatně a ve vlastní režii s tím, že  případně využije určité pozemky, které byly předmětem výběrového řízení a které se podle Návrhu nachází ve 3. etapě/C. Investor s tímto případným zúžením rozsahu pozemků využitelných pro jeho Projekt souhlasí.

Pár podnětů k aktualizaci Strategického plánu města Prostějova

Doba je zlá a není možné stihnout vše. Přesto jsem si našel cca 20 minut času  a do příspěvku na město jsem shrnul podněty do právě probíhající aktualizace Strategického plánu města. Podle mne je to s těmi dokumenty složité – externí firmy něco zpracují, to předloží jakoby „veřejnosti“ a jede se dále.

No naschvál – kdo z vás četl Profil města http://www.prostejov.eu/files/2011_ruzne/profil-prostejov-2011.doc o cca 55 stranách a kdo z Vás četl Strategický plán na období 2010-2020 http://www.prostejov.eu/files/2011_ruzne/ori_aktualizace-sp_navrhova-cast3_priloha1-schvaleny-sp-aktual-2011.doc o cca 42 stranách.  Legitimitu dokumentu dá pak pár politiků a úředníků účastnících se na tzv. veřejném zasedání, k tomu dejte pár jednotlivců a je vymalováno .  To vše při počtu cca 45000 občanů města.

Škoda ..

Raději přiložím text připomínek a pokud i Vás něco napadá, klidně to na město pošlete také .

Připomínky k Profilu města Prostějova a Strategickému plánu rozvoje k veřejnému projednávání Aktualizace plánů dne 29.6.2011 zaslaného na město Připomínky k aktualizaci Strategického plánu v pdf , obsahují několik námětů či připomínek, které bychom měli projednat.

 Profil města :

a) chybí zmínka o zájmu města udržet a spolupracovat se složkami Armády ČR – sice se tím stále chlubíme, ale nepracujeme s tím soustavně

 b) chybí uvedení možnosti práce s tradicí prostějovského „vojenského“ letiště a učiliště a prostředí , z nichž povstal například generál František Peřina  „Generál nebe“ 

c) chybí možnosti, jak tyto vojenské hodnoty nejen kulturní, ale určitě i národní a odpovědnosti za vlast zapojit do současnosti – proč nezřídit nějaké spojené muzeum letectví v Prostějově spojené s muzeem historie vojenských posádek a dnes speciálních oddílů ( to nepíši jen proto, že jsem také zde absolvoval u výsadkářů vojenskou službu) – co město může odlišit od spousty dalších šedých myší – měst, která nezaujmou ničím zvláštním

d) atraktivity cestovního ruchu – vyjmenováváme zde naše „skvosty“ – ale uvědomí si někdo, zda tyto památky jsou vůbec využitelné – zda se v nich provází? , zda jsou vůbec veřejnosti přístupné ? , co atraktivního vlastně nabízí, že kvůli nim se zde má turista zastavit. Ano popularizaci, ale i aktivní akci směrem k aktivnímu využívání – tím míním i Národní dům – sice ho propagujeme jako národní kulturní památku, ale na webu o něm po zadání klíčových slov Národní dům Prostějov na titulní straně najdete leda pozvánku na žvanec což rozhodně není to pravé ořechové !!!

e) chybí mi zde v profilu historie židovského živlu na Moravě a zejména v Prostějově. Nestojí za úvahu ve spolupráci s nimi zpřístupnit alespoň částečně hřbitov?  V této souvislosti – město je poměrně z hlediska církví pestré – co na historii sakrálních památek ve městě ukázat toleranci k jiným názorům ( křesťanství x židovství x Husův sbor atd. )

 f) absolutně formalisticky a nedostatečně je zpracována část věnována Statické dopravě, přitom se do fáze realizace dostává celoměstský parkovací systém – chybí mi proto ve strategii záměr, jak to dělat a pro koho to dělat a základní principy tohoto řešení a rozbory aktuálního stavu – dopravní průzkumy o statické dopravě , jaký je stupeň motorizace, kolik parkovacích míst chybí a kde …

 g) silniční doprava – navrhuji okamžitě aktualizovat o dnes dostupná data ze sčítání dopravy 2010, která situaci v dopravě přesně popisuje – v příloze přikládám základní kostry vstupních dat 2010 – odkud kam kdo jezdí, jak nadále roste počet aut na vnitřním okruhu , pozor na dezinterpretaci dat získaných ze sčítání 2000 a 2005 s porovnáním roku 2010, kde došlo k metodické změně vykazování počtu dat a proto nelze paušálně hodnotit celkové počty dat

Strategický plán rozvoje města

 Chybí mi absolutně vize města jako „statutárního města“ o jehož titul právě usilujeme. Skutečně budeme statutárním městem i pro širší okolí? Dotkne se „statutární město“ nějak vnitřní organizace města do nějakých menších celků? Zvýší statutární město nějak zapojení občanů do rozhodovacích procesů na městě? Kolik to bude stát?

A navíc – jak do této koncepce statutárního města zapadá avizované zrušení Starého společenského sálu pro více jak 500 osob v likvidovaném KASC se záměrem nový zatím nestavět ? Tedy aspoň mi dosud chybí jakákoliv konkrétní zmínka o něm ve strategickém plánu s vizí do 3 let – tedy v době jeho fyzické likvidace.

Proč se v strategickém plánu objevuje pořád nová knihovna „vybudování kapacitně vyhovující knihovny“ když se reálně dnes náročně a za velké peníze opravuje ta stará? To budeme mít jako 2 knihovny? Starou za desítky milionů rekonstruovanou včetně tomu dimenzovaných podlah a gruntu novou?  Navrhuji ze strategického plánu bod L.1 Vybudování kapacitně vyhovující knihovny vyřadit, protože se právě dokončuje etapa oprav staré a jen to mate veřejnost.

Naopak do strategického plánu navrhuji rozhodně místo toho doplnit bod : „výstavba Společenského sálu pro více jak 500 osob“ jako náhradu za staré KASC . Chceme-li aspirovat na označení statutární město, musíme mít k tomu i odpovídající zázemí podle mne „Víceúčelového společenského centra“, kde by mohly být jak prodejní či předváděcí akce či velké společenské akce jako jsou třeba i plesy.

Ano revitalizace Pernštýnského zámku, ale – nerozbíjíme tím troškařením nějak už moc kapacitu výstavních prostor? Máme zde Muzeum Prostějovska, budeme mít zde otevřenou radniční věž s nějakou výstavkou (celoročně?jen o létě? provoz i o víkendech? zdarma či za peníze? ) přímo na radnici, u které by soudný turista hledal turistické informační centrum a přitom turisty budeme posílat do Pernštýnského zámku, který a to si přiznejme je pouze dnes provozní budova s provozem komerčního nájmu + nějaké té školní výuky. Proč spíše Pernštýnský zámek nenasměrovat čistě a plně do „Spolkového domu města“, kde bude jak provoz ZUŠ, tak nějaké sály a prostory pro spolkové činnosti, pro setkávání se lidí, restaurace, zábavy atd.. Blokovat tam místo pro statické výstavy pro pár desítek návštěvníků mi připadne skutečně mrháním místem – tak draze zaplacená „hospodářská“ budova musí dennodenně žít a nesmí být blokována pro jednotky desítek návštěvníků ročně. Proto budoucnost Pernštýnského zámku vidím spíše v aktivním využití prostor než ve statické roli nějakých drobných výstavních prostor.

Vize města navázaného na Jiřího Wolkera:  promiňte mi můj osobní názor, žijeme v 21. století, doba je to o internetu, interaktivitě, akci, zdravém životním stylu, střetávání se lidí v rámci světa, mediích – do této doby námi stále propagovaný proletářský básník Jiří Wolker už jaksi nezapadá. Doba se posunula výrazně dále a tato osoba své místo na slunci pomalu ztrácí. Měli bychom se pomalu jako město odpoutat od proletářského básníka tvořícího před více jak 90. lety – jinak dopadneme úplně stejně jako zámek Čechy pod Kosířem s Josefem Mánesem. Kdo z mladých dnes zná Josefa Mánese a zrovna kvůli jeho tradici někam dnes pojede…

Totéž platí o skutečně zakonzervované podobě našeho či spíše krajem provozovaného Muzea Prostějovska.  Přitom současné prostějovské dějiny nabízí desítky nosných moderních a a reaktivních témat – věda – akademik Wichterle – proč není v muzeu Prostějovska jeho model na výrobu kontaktních čoček ze stavebnice Merkur – proč tam není něco interaktivního, aby si lidi mohli čočku třeba vyrobit ?,  proč není v muzeu pár aut Wikovu, proč zde není přes léto na náměstí nějaké Agromuzeum zemědělských strojů, když Prostějov byl desítky let střediskem jejich výroby už z doby předválečné, proč zde není stálá expozice o speciálních vojenských jednotkách a tradici vojenství u nás, proč památku generála Peřiny uctívá dnes jen pár lidí v důchodovém věku někde na hřbitově a ne u nás u atraktivní výstavy v muzeu třeba s možností se vyfotit v mundůru bojového stíhače na maketě kokpitu Spitfiru …, sport – Olda Machač, hokej, akce Jágr týmu, volejbal, basket – to vše se dá aktivně a zajímavě propagovat a město tím zviditelnit a zatraktivnit…

 Místo toho naše Muzeum Prostějovska spí a na léto a i během roku nenabízí nic atraktivního.

 Musíme si najít novou moderní formu propagace města jako je bezesporu sport, moderní umění ( naschvál co tady udělat nějakou i třeba Cow Parade na náměstí, něco moderního a atraktivního), určitě se musíme naučit aktivně a atraktivně propagovat i vztah k vlasti a schopnosti nasadit život – ať jako letci ve 2. světové válce, tak současní vojáci bojující za nás někde v Afghánistánu, zatímco my sedíme v klidu  u televize.

 Chybí mi pevné a zastupitelstvem schválené rozpočtové zakotvení strategického plánu do střednědobého výhledu Rozpočtu města a jeho svázanost s reálnými financemi – to pak vede k tomu, že na straně jedné se malují lidem ideální představy o nových knihovnách a na straně druhé na novou nejsou peníze ani v horizontu 10. let.

 Chybí mi diskuse o strategickém plánu na webu města v rámci nějakého trvalého diskusního fóra – spoléhat se na jednotky lidí, co dojdou na veřejné projednávání někam před prázdninami v 17,00 hod. je podle mne alibismus. Město má cca 45000 lidí a jakékoliv uzavřené projednávání s počtem lidí vyjádřených jednotkami osob není  transparentní. Dokument Plánu a profilu je přitom skutečně nezáživné čtení se spoustou obecných frází . Připomenu zejména vizi města :

Město Prostějov

V horizontu Strategického plánu, tj. okolo roku 2015, chce být Prostějov dynamickým městem moderního životního stylu, kombinujícího výhody města s kvalitním bydlením, bohatou nabídkou služeb a kulturním a sportovním zázemím, vytvářejícími dobré podmínky pro život všech obyvatel.

a hádejte, co má Město Šumperk ve své „vizi“ :

chce být v horizontu Strategického plánu, tj. okolo roku 2015, moderním dynamickým městem se způsobem života kombinujícím výhody dobrého životního prostředí a těsné vazby na okolní přírodu s výhodami života ve městě – s kvalitním bydlením, pestrou a dostatečně dimenzovanou nabídkou služeb a společenským, kulturním a sportovním zázemím.

 Nepřipomíná Vám pak styl sestavení těchto Strategických plánů něco v parafrázi, jak když se říkalo: „…sekají nám dnes poradenské firmy Strategické plány měst jako Baťa cvičky“?? Právě proto, aby se pak nedělaly dokumenty jen pro dokumenty, ale pro lidi je potřeba, aby proces vzniku byl více otevřený diskusi a většímu zapojení lidí.

Jak interpretovat sčítání dopravy v našem městě?

Je zajímavé sledovat, jak různě a bez skutečné diskuse o datech se interpretují výsledky sčítání dopravy v našem městě. 

Chyb se dopouští i největší odborníci na dopravu prostou záměnou sčítacího místa, tak ostatní mnohdy od stolu zajímavou interpretací čísel.

Nelze automaticky porovnávat sumární čísla ze sčítání dopravy let 2000 a 2005 s výsledky 2010. Došlo totiž ke změně metodiky sčítání nákladních automobilů a porovnávat dnes sumární čísla je jako rovnat jabka s hruškama. Je o tom důrazné upozornění na titulní stránce sčítání dopravy 2010 http://scitani2010.rsd.cz/pages/informations/default.aspx .

Co se dá spolehlivě porovnat s minulostí je pouze stav o počtu osobních automobilů, rozhodně ne čísla za dopravu jako celek a toho si nikdo dosud nevšiml a přesto se dělají dalekosáhlé úvahy o tom, jak nám doprava klesla vlivem okruhu, který žádným okruhem není !!!

Psal o tom Iprostějov zde http://www.iprostejov.cz/cz/p/kam-umistit-nove-rondely/ či Itýdeník  v článku zde : http://www.itydenik.cz/zpravodajstvi/zpravy/olomoucka-a-plumlovska-ulice-hlasi-podstatne-mene-aut . V obou článcích ze stejného zdroje pan Vafek zaměnil výsledky sčítacího místa na konci města se sousedním místem ve středu města. Údaj 22340 aut ( na hranici města směrem na Mostkovice) se dnes v porovnání s ostatními místy ukazuje jako zmatečný – zejména dohledáte-li si jeho sousední úsek zejména směrem na Mostkovice či Ohrozim, kde součet aut rozhodně číslo 22340 nedá. Marně mne napadá, zda tam ta abnormálně vyšší doprava v tom období nesouvisela se stavbou právě toho Intersparu.

Tedy pak tento údaj z měřícího čísla 6-1310 ( kraj Prostějova) za rok 2005 pan Vafek porovnával se sousedícím místem ústícím na vnitřní okruh a to je měřící místo 6-1311 s daty z roku 2010…

Inu chybička se vloudí.

Základní informace o měřících místech a počtech aut najdete v jednoduché mapce http://scitani2010.rsd.cz/content/doc/71-08.jpg .

Co čísla ukazují ? Vybraná data najdete po jednotlivých kategoriích v samostatné tabulce zde .

Došlo na některých místech skutečně k poklesu dopravy, třeba zmiňovaná ulice Plumlovská. Ovšem podíváme-li se na sousední měřený úsek od Mostkovic po kraj města, má na to zásadní vliv ne okruh, ale zásadní snížení vstupního množství dopravy od Mostkovic ( porovnejte údaje 2 sousedních měřících míst 6-1310 a 6-1311).

Došlo k poklesu zatížení ulice Olomoucká – ano – ale není proto třeba obyčejným důvodem spíše to, že došlo k otevření dalšího supermarketu Interspar na druhé straně města a tím se část dopravy odklonila jinam?

Naopak jsou místa, kde doprava nadále roste – je o úsek Blahoslavova u lázní z 10399 osobních aut na 12090  a hlavně Wolkerova z 12542 osobních aut na 13963 a skutečně ulice Dolní z 7831 osobních aut na 8824.

Tím vším chci říci – lid neblbněte – data si zasluhují rozhodně větší analýzu než jen populistické výkřiky o tom, „co se asi děje“.

Jde skutečně o závažnou věc a současná data zejména o nadále vzrůstající dopravě osobními automobily na vnitřním okruhu bychom měli vzít za základ pro další rozhodování a plánování.

Třeba pak zjistíme, že je potřeba skutečně řešit Blahoslavovu a Wolkrovku a že plánovaný kruháč na Žeranovskou skutečně asi není tak důležitý, protože tam počty aut tím směrem skutečně klesly asi zapojením kvadrantu Určická x Okružní.

Vnímavý čtenář si porovnáním údajů o počtu osobních aut projíždějících jednotlivými segmenty vnitřního okruhu spolu s údaji o stavu dopravy na silnicích na vnitřní okruh přímo navazujících udělá představu, odkud kam auta v Prostějově jezdí.

Mne na tom vše zajímá, jak město naloží s informací o tom, že nám na 3 místech vnitřního okruhu doprava osobními automobily stoupla !!!  

Na Wolkerovce to je proti roku 2005 o +11 %, na Palackého o +7% a na Blahoslavova dokonce o 16%. Že by městem dotovaná MHD skutečně nefungovala a proto lidí jezdí stále více svými auty?

Určitě je zajímavé se podívat i na denní počty osobních aut na kraji města – tedy odkud a kam osobní auta do Prostějově nejvíce jezdí.  Matně si přitom vzpomenu na stacionární radar na Kojetínské ulici, kde je cca jednotřetinový provoz proti vnitřnímu okruhu, ale za to se tam tak krásně vybíraly pokuty :) .

Stane se Prostějov statutárním městem?

Poněkud klidné vody prostějovské politiky narušilo prohlášení pana starosty Pišťáka, který deklaroval zájem povýšit naše město na „statutární město“.

Více o jeho prohlášení zde : http://www.iprostejov.cz/cz/p/nova-ambice-prostejov-statutarnim-mestem/ či zde:

http://www.itydenik.cz/zpravodajstvi/zpravy/prostejov-chce-byt-statutarnim-mestem

Dobrý rozbor k této věci najdete tady : http://www.iprostejov.cz/cz/p/je-prostejov-hoden-titulu-statutarni-mesto/ .

Ačkoliv jsem se v průběhu posledních voleb dost zajímal o volební programy všech stran, tak jsem tam tuto aktivitu 3xS ( Stát Se „Statutárem“) nikde nenašel.  Ale co – třeba se prostě plní program, který lidem slibovala koalice ČSSD  http://www.cssd-prostejov.cz/img/program.jpg s ODS  http://www.menimesvamiprostejov.cz/node/3 ve věci vyššího zapojení občanů do správy města či přiblížení výkonu správy svým občanům či prostě pozdvižení genia loci města do výšin nad úroveň jiných měst.

Osobně proti projektu mít zde Primátora místo Starosty nic nemám, ale chtělo by to nejdříve lidem zveřejnit a ve spolupráci s nimi probrat skutečnou analýzu záměru.

Ta by měla lidem ozřejmit:

a)  proč to dělat –  statutární město z nás kvalitnější město samo o sobě neudělá. Máme u nás řadu měst a o některých z nich bychom stejně nevěděli nic více, i kdyby byly městy buď obyčejnými či statutárními http://cs.wikipedia.org/wiki/Statut%C3%A1rn%C3%AD_m%C4%9Bsto

b) jak se tímto zvýší kvalita místní správy obyčejným lidem – tedy zda neuvažovat o nějakém více lidem bližším členění města třeba na městské části se skutečnými převodními pákami zastupitelské demokracie

c) co to bude stát náš chřadnoucí městský rozpočet, který dosud neví, zda se u nás postaví po zbouraném KASCentru nový Společenský dům vedle plánovaného komerčního Obchodního centra.

Když to drobně přeženu – docela by se mi líbily plesy v našem novém městském Společenském domě, kde by pan Primátor města slavnostně otevíral Ples studentů některé městem či krajem zřizované školy před více jak 500 návštěvníky :) .

Trable s radary od Czech radaru …

S čím dále větším zájmem sleduji stále urputnou snahu města bojovat za zájmy jedné soukromé firmy.

Člověk nezaujatý věcí by řekl – voco městu gou … :( .

Měli jsme se jako město stát vzorovým městem ohledně měření rychlosti . V našem tisku se o tom nemluví, ale ČT24 to zachytila – návrh města opakovaně neprošel :

http://www.ct24.cz/regionalni/brno/127619-prostejovsti-se-svym-systemem-mereni-rychlosti-opet-narazili/

Přitom v únoru jsme si to dali za hlavní cíl našeho žití :

http://www.ct24.cz/regionalni/116502-prostejov-chce-bojovat-proti-neukaznenym-ridicum-systemem-radaru/ 

A víte co je na té věci nejlepší? To, že radary neměří , nemá sebemenší vliv na nehodovost ve městě. 

Jak se říkávalo na vojně : „Ať loni s měřením , tak letos bez něj ,  …se během mé služby nic zvláštního nestalo …!

Tím více se ukazuje celý ten absurdistán s radary. Jsou nám prostě na nic a zbytečně spotřebováváme energii úředníků města ve prospěch jedné soukromé firmy.

Přitom reálných problémů města je více, kde jsou úředníci a aktivita vůbec potřebná – třeba v novém systému parkování, který má být ve prospěch města a ne soukromníků od radarů radarovičů …

Další rozsudek v případech měření společnosti Czech Radar a.s.

To, že cesta „pronájmu“ měřících budek a služeb od společnosti Czech radar a.s. není asi to pravé ořechové, ví už dnes vícero měst. Stále více soudy judikují to, že takto získané důkazy jsou ve skutečnosti zjištěny soukromou firmou a že tedy takto získané důkazy nejsou legální.

Sám jsem dosud žádný zásek s měřením rychlosti neměl, ale pro postižené přikládám odkaz na stránky, kde se k tomu píše více :

http://www.osbid.org/index.php?t=article&n=clanek-mereni-rychlosti-v-turnove-opet-zpochybneno-soudy-210

http://www.osbid.org/index.php?t=article&n=clanek-czech-radar-v-turnove-dostal-lekci-207

http://www.osbid.org/_file_store/application/040611075748.pdf

Také mně z toho všeho plyne toto – zákon není možné prosazovat nezákonně.

Jednání o KASC skončilo odmítnutím žaloby …

Jak to tak mnohdy bývá, zákon v řízení o některých věcech stanovuje překážky, které nelze při formalistickém výkladu práva překonat.

Jedním z takových ustanovení je legitimita občana města podat žalobu na smlouvy uzavírané městem.

Takže pak vlastně nejde soudně zjistit, zda některá smlouva uzavřená městem je skutečně uzavřena správně, vyhovuje-li její znění zejména jejím prosazovatelům i když při jejím schvalování nastaly evidentní chyby. Nehodnotí se totiž obsah smlouvy jako takové, ale vůbec právo to předat soudu.

No což, kvůli odmítnutí žaloby soudem  http://prostejovsky.denik.cz/zpravy_region/kasko-soudkyne-zalobu-aktivisty-zamitla20110608.html se přivazovat ke KASC nebudu.

Jen ve mně zůstává nadále střípek pochybností, zda vše, co se událo, se událo v souladu se zákonem.

Mám totiž roky osobních zkušeností s tím, jak nás mnohdy právní úsek města ubezpečoval o tom, jak je například smlouva ohledně „PPP“ projektu k aquaparku  správná, až nás z toho přesvědčení vyléčil Úřad na ochranu hospodářské soutěže a zejména stanovisko Nejvyššího soudu, každý z nás si osobně z doby nedávné pamatuje, jak město Prostějov před určitou dobou obšancovaly značky upozorňující na měření rychlosti radary na každém z vjezdů do města , abysme je potom potichoučku později stáhli, protože to skutečně bylo hodně out…

Koho problém uplatnění práva občana obce dát přezkoumat uzavřenou smlouvu soudem zajímá, ať se seznámí s právním stavem k té věci http://www.bezkorupce.cz/wp-content/uploads/2011/06/Pravo-obcana-domahat-se-neplatnosti-smluv-uzavrenych-obci-ci-krajem.pdf a sám pak pozná, že zde není daná rovnost práva.

Nově judikovaná legislativa totiž klade větší důraz na splnění předem definovaných podmínek  záměru ohledně nakládání s majetkem obce.

My jsme v původním záměru měli podmínku realizace sálu pro 500 osob ( mělo jít původně o Obchodně-společenské centrum viz. návrh http://www.proprostejov.eu/kasc/d1.pdf ) a pak během doby došlo k výběru řešení, které je už jen Obchodním centrem http://www.manthellan.cz/).

A v tom je právě ten problém. Chtěli jsme jako město původně „dort se šlehačkou“ a dostali jsme jen obyčejný „konzumní dort“ a přitom jsme výběr uchazečů dopředu limitovali právě tou šlehačkou. Přeloženo do reálu – mohli jsme to hned od počátku nabízet bez té svazující podmínky sálu a třeba jsme mohli dostat ihned vyšší nabídku.

Třeba – ale kdo teď ty pochybnosti vyvrátí, když jsme v průběhu hry nakonec změnili pravidla?

Kdyby bylo na mě, se znalostí rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 721/2010, ze dne 26. 1. 2011 bych sám jako město původní výběrové řízení zrušil a vypsal bych nový a volnější Záměr se soutěží o nejvyšší cenu pro město. Uvědomme si všichni – původní sálem pro 500 osob podmíněný záměr, který jsme ale nakonec nechtěli po vítězi dodržet, jsme vypisovali v roce 2008 v době vrcholící finanční a ekonomické krize, která nyní už odeznívá.

My všichni nemáme jistotu, že jsme majetek města realizovali za nejvyšší možnou cenu. Tak proč kostky nehodit znova a lépe.

Viz. rozsudek zde : http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/judikatura_prevedena2.nsf/WebSearch/E9492E228C04951AC125782B003B6F33?openDocument .

…Kupní smlouva, kterou obec uzavře v rozporu se zveřejněným záměrem, sice neodporuje výslovnému zákazu zákona, ba dokonce zákonnému požadavku zdánlivě, z čistě formálního hlediska vyhovuje, z věcného však nikoliv, neboť jí byl realizován jiný záměr než ten, který byl zveřejněn, a svými důsledky – netransparentností při nakládání s majetkem obce jakožto veřejným majetkem a porušením zásady rovnosti přístupu k zájemcům o jeho nabytí (jejich diskriminací), zákonu (tj. ustanovení § 36a odst. 4 zákona č. 367/1990 Sb.), jeho účelu a smyslu (ratio legis) odporuje, tudíž jej obchází. Proto též kupní smlouva, jež byla uzavřena v rozporu se zveřejněným záměrem, je právním úkonem neplatným pro obcházení zákona podle ustanovení § 39 obč. zák..

Za to, jak nás vnímá okolí můžeme i sami …

Určitě jste v mediích zaregistrovali ( třeba zde : http://www.iprostejov.cz/cz/p/cedule-ktere-nadzvedly-starostu-ze-zidle/  či zde http://prostejovsky.denik.cz/zpravy_region/nove-poutace-u-dalnice-maji-nalakat-turisty-narodn.html ) nářek města nad tím, že nové dopravní značení upozorňující na atraktivní místa v regionu naše město „přeskočila“ a místo propagace města a jeho pamětihodností zve řidiče raději třeba na zámek Plumlov!!!

Opakovaně jsme argumentovali tím, že zde máme třeba národní kulturní památku Národní dům.

Inu- jak se do světa ohledně památky volá, tak se z něj ozývá. Zadáte-li do googlu výraz „národní dům Prostějov“, velice rád Vám ho na prvním řádku najde.

A na tom webu se na nejcennější titulní straně maximálně dozvíte, co si dát k obědu :(.

Takže zpět na stromy, berme internet za své a okamžitě propagujme Národní dům jako kulturní památku , tedy s okamžitými informacemi jak ji najít, jaká je možnost si jí vlastně turisty prohlédnout a přidejme k tomu nějakou regionální zvláštnost – třeba obsluhu v hanáckých krojích :) a nepropagujme jej pouze jako další restauraci, kde Vám dají žvanec… .

Chybějící informace o jednání zastupitelstva v Radničních listech 06/2011

Dnes jsme obrželi do schránek další vydání Radničních listů na měsíc červen 2011. Na webu je najdete zde : http://www.prostejov.eu/cz/obcan/mestsky-urad/radnicni-listy/listy/radnicni-listy-1-cervna-2011.html .

Redakce se v něm obšírně věnuje už snad všemu možnému či nemožnému, že pro zahlcení informacemi a reklamou v oficiálně vydávaném městském periodiku (placeném z příspěvku města !!!)  opět pozapomněla občany města informovat o nejbližším jednání městského zastupitelstva, které se koná 14.06.2011.

Je to evergreen takového jejich mírně laxního přístupu k informování o jednání vrcholného orgánu města.

Oliver Cromwell kdysi napsal, že zasedá-li parlament, nikdo není jist ani majetkem, ani životem.

Člověk se někdy ptá, zda-li je to neinformování o jednání našeho „parlamentu“ (rozuměj zastupitelstva) záměr či prosté opakované opomenutí směřující k tomu, aby si lidi toho „šahání na majetek či životy občanů“ raději ani nevšimli.

Já to beru tak, že je to opomenutí a že by někdo měl redakci natvrdo připomenout, že jednání zastupitelstva města je setsakra důležitá věc !!!!  

A že zveřejnění termínu zasedání  a hlavních bodů jednání je jednou ze základních věcí transparentnosti a otevřenosti politiky vůči vlastním občanům – k čemuž nám mají pomáhat i Radniční listy vydávané městským úřadem za nemalé městské peníze.

A pak že u nás není kde parkovat auta

O potřebnosti dalších míst k parkování se vedou někdy bouřlivé diskuse. Plamenní zastánci mít vše ve městě „zdarma“ nakrásně polemizují s myšlenkou nedostatkový statek regulovat finančně a z výsledků regulace stavět další místa.

Jak se říkalo u nás dříve : „z h…. bič neupleteš“ a bez dalšího přísunu peněz nová parkovací místa rozhodně nevzniknou. Stupeň motorizace je prostě vyšší nez aktivita ve výstavbě nových parkovacích míst.

Ale že ne všude je využití ploch k parkování aut efektivní svědčí i toto foto.

Tam, kde parkovací místa mají sloužit potřebám města a jejich občanů do města dojíždějících, parkuje lodička i s přívěsem :) .