Budoucnost radničních listů – etc.

Dne 18.7. jsem v tomto článku http://www.pavelbursa.cz/?p=1804 poslal na městský úřad několik podnětů :

a) zda se nějak nezamyslíme na efektivitou a nákladovostí vydávání listinných Radničních listů a nepřejme na zamýšlený „pražský model“ primátora Svobody

b) zda něco neuděláme s nedostatečnou otevírací dobou školních hřišť během prázdnin

c) zda se skutečně náš web nedá kvalitativně posunout o trošičku výše .

Dnes jsem dostal tuto odpověď :

Vážený pane inženýre,

z pověření M. Pišťáka, starosty města, Vám sděluji, že s Vašimi podněty ze dne 18. 7. 2011 byli seznámeni členové Rady města Prostějova na schůzi rady dne 26. 7. 2011. Rada vzala Vaše podněty na vědomí, doporučila pokračovat v současném režimu distribuce Radničních listů. Vaše připomínky, týkající se zpřístupnění školních hřišť pro veřejnost postoupil starosta PaedDr. Říhovi, vedoucímu Odboru školství, kultury a sportu se žádostí, aby je příp. projednal s řediteli škol a připomínky, týkající se webu města a KIT byly postoupeny RNDr. Tatarkovičové, předsedkyni Redakční rady webu města a Ing.Blumensteinovi, předsedovi KIT.

S pozdravem

Věra Krejčí
referentka agendy RMP a ZMP

Odboru kancelář starosty
Městský úřad Prostějov
nám. T. G. Masaryka 130/14
796 01 Prostějov
Kontakt: 582 329 132
vera.krejci@prostejov.eu

Takže uvidíme, co se z toho vyvine – alespoň ta hřiště a ten web by mohl vyjít…

A Radniční listy v roce 2013 převážně jen na netu? Proč o tom aspoń nezačít uvažovat :).

Budoucnost Radničních listů – elektronicky nebo papírově?

Tak nám město Praha vyhodnotilo situaci s vydáváním listinných Radničních novin tak, že se přiklonilo k jejich vydávání jen v elektronické podobě.

http://www.praha.eu/jnp/cz/home/magistrat/tiskovy_servis/tiskove_zpravy/praha_odstoupila_od_smlouvy_na_vydavani.html

Cituji stanovisko :

„Avizoval jsem větší otevřenost města, městského úřadu i zlepšení komunikace s občany, a zrušení papírových Listů může být další krok tímto směrem. Město nemá nadbytek peněz, vydávání papírového měsíčníků je velmi nákladné a vzhledem k periodicitě jsou informace v něm, při životním tempu Prahy, neaktuální. Od roku 2004 se svět prostě změnil i v oblasti komunikačních technologií a komunikace probíhá především v online prostředí s řádově nižšími vstupními náklady. I přední světové deníky, následované s určitým zpožděním českými, jsou nuceny ekonomickými zákonitostmi hledat podobnou cestu od papírového k digitálnímu formátu. V současné době bude proto pro Prahu vhodnějším nahradit papírovou verzi informovanosti Pražanů moderními komunikačními technologiemi, které jsou schopné operativně reagovat na dění v Praze a zároveň jsou levnější. Praha už ostatně takové kanály pro moderní komunikaci má – například webový portál, internet, ale třeba také SMS zpravodajství. Ty budeme moci rychleji rozvíjet i s využitím prostředků, které se uvolnily zrušením papírových Listů,“ uvedl primátor Bohuslav Svoboda.  

Jde totiž o souhrnný náklad v Praze s řádu desítek milionů měsíčně, u nás v Prostějově to vychází na bratru 170 tis. kč měsíčně – souhrnně to ale i tak činí částku 2 miliony Kč ročně. A šetřit se musí, protože pak nejsou peníze na jiné, rozhodně potřebnější věci.

Obrátil jsem se tedy na radu města, zda i my v Prostějově také nevyužijeme už cca 2/3 třetinové penetrace domácností počítačem s přístupem k internetu a zda nezrušíme distribuci „zdarma“ do schránek občanů v listinné podobě.

Napsal jsem v té věci podnět ke změně distribuce Radničních listů , který by byl v souladu v postupy 21. století – tedy zejména elektronicky s využitím přístupu k internetu ze strany občanů.

P.S. – v tom příspěvku jsem radu města současně upozornil na odlišný přístup města Olomouce k otevření školních hřišť veřejnosti v dobu prázdnin.

Je totiž neustále potřeba čerpat zkušenosti z měst, kde se to dobře dělá a je vhodné to zavádět i u nás.

Drobná kaňka na rekonstrukci náměstí E. Husserla

I

I když bylo už dávno avizováno, že práce na náměstí E. Husserla končí, a ta část města se skutečně opravila, jedno místo zůstalo jakési nedomrlé.

Jde o postsocialistické zábradlí oddělující část chodníku směrovaného k náměstí E. Husserla od druhého chodníku ??? u náměstí Hlaváčkova.

Třeba to někoho na městě bude inspirovat, aby toto absolutně zbytečné zábradlí zmizelo a tím se ta plocha jakoby směrem k soše otevřela.

A kdyby se místo toho drobného a nefunkčního pásku zeleně se skutečně hnusným zábradlím toto vše cíleně sjednotilo a na to místo se případně místo zábradlí daly 2 lavičky s pohledem na tak námi rádoby propagovaný Národní dům, no řekněte – nebylo by to lepší , než současný stav?

„Prostějov – zdravé město“? I se zavřenými hřišti?

Opakovaně jsem zde na konkrétních příkladech poukázal na to, jak v sousední Olomouci dovedou šikovně a jednotně !!! zorganizovat otevírací dobu školních hřišť veřejnosti. Bylo to v článku v roce 2008 http://www.pavelbursa.cz/?p=211 , loni v době prázdnin http://www.pavelbursa.cz/?p=1330 a letos na jaře http://www.pavelbursa.cz/?p=1556 .

Už jsme od sousední Olomouce po letech konečně převzali způsob zveřejňování dat pro jednání zastupitelstva, už jsme od Olomouce převzali koncept „statutárního města“, tak snad konečně je čas převzít i jejich vzornou organizaci provozu školních hřišť během léta pro veřejnost http://www.olomouc.eu/radnicni-listy/radnicni-listy-2011/radnicni-listy-cerven-2011?article_id=10525 .

Jináč srovnání otevírací doby školního hřiště na Studentské (u RGaZŠ) rekonstruovaného za snad 10 milionů s níže uvedenou dobou

se nemůže absolutně ani v náznacích přiblížit roky dodržované realitě města Olomouce !!!!

Kdo nevěří, jaké složitosti jsme schopni jako město u hřišť jejich provozovatelům trpět (otázka do řad odpovědných úředníků města) , ať se podívá na náš typicky transparentní a jednoduchý systém http://www.mestopv.cz/cz/obcan/skolstvi-kultura-sport/volnocasove_aktivity/hriste-pro-verejnost.html .

No raději to sem dám do obrázku, aby náš tvořivý prostějovský systém o to více vynikl nad tím olomouckým.

Skutečně je divné,  jak to Olomouc dokázala, že u nich 7 !!! z 9 hřišť má jednotnou dobu pro veřejnost !!! a naproti tomu u nás z 8 hřišť ani u jednoho nenajdete totožnou otevírací dobu … :( .

Prostějov – město tradic Jiřího Wolkera nebo spíše Otty Wichterleho?

Ozval se mi rozčilený a samozřejmě anonymní čtenář, co si to s tím Wolkerem dovoluji v příspěvku do aktualizace strategického plánu ( samostatný odstavec k odkazu Wolkera jsem tomu věnoval zde http://www.pavelbursa.cz/?p=1721 ).  Inu – chtěl jsem trošičku pošťoucnout naše zkostnatělé myšlení v tom směru, zda není už doba změnit přístup k řadě „zavedených věcí“.

Při vší účtě – co pro dnešní generaci vlastně znamená básník Jiří Wolker a jeho odkaz? Je to pro ně stále revoluční a romantizující básník? Byl to vzhledem k jeho věku mladý a odpovědností vůči své rodině a všem ostatním nezatížený komunista a z toho titulu má být nadále vzorem dalším? Co z něj nadále hodnotově a sociálně vyplývá pro dnešní 21. století? Jeho básně? Jeho tragická smrt heroizující podobné idealisty jako byl třeba Che Guevara?

Budeme nadále stavět tradici našeho města na tom, že se zde jedenkráte ročně sejsou desítky mladých recitátorů a jinak klídek a pohoda?

Jen jsem chtěl říci, že v Prostějově jsou a byla jiná slavná jména, která stojí za pozdvihnutí a stanovení „genia loci“ města Prostějova.

Zejména Otto Wichterle – světoznámý vynálezce výroby kontaktních čoček, ale zejména a bezesporu silná osobnost i v občanském životě, která za tu svoji pravdu obětovala i kus svého profesního a občanského života.  A právě od řady rozhodně už wolkerovsky neromantizujících konformních soudruhů komunistů musel roky snášet ústrky a znevažování své práce…

Tedy : neustrňme v „zavedených hodnotách“ desítky let nám vtloukaných komunisty a jimi roky pečlivě budovanou a zděděnou idealizací jednoho mladého básníka (počínající třeba v Prostějově komunisty zavedenou změnou názvu gymnazia po únoru 1948 ).

Nejen o romantizující básni je člověk živ – je to i bojem za pravdu – ať tu vědeckou či občanskou, kterou ve svém celém životě prakticky konal Otto Wichterle.

Realita o „nové prostějovské knihovně“

Jedním z bodů, které jsem předkládal do diskuse v rámci projednávání aktualizace strategického plánu rozvoje města ( blíže zde : http://www.pavelbursa.cz/?p=1721 ) byl můj negativní postoj k záměru postavit knihovnu novou, zejména, když se ta stará právě za desítky milionů opravuje.

Jsme velice rád, že pan starosta Pišťák k tomu zaujal stejný realistický postoj jako já a veřejně avizoval, že duplicita vynaložení veřejných zdrojů nehrozí.

Opravit nákladně totiž starou knihovnu a současně blokovat v hlavě myšlení představou nové knihovny není v současné ekonomické situaci možné.

Je to prostě tak a musíme to vzít jako fakt a jsem rád, že téma odsunutí tématu nové knihovy aspoň uvolní místo pro další a potřebnější projekty.

Slova pana Pišťáka zachycená redakcí Itýdeníku najdete zde:

http://www.youtube.com/watch?v=rHoh03VppQk&feature=related .