Město lapené do sítě najatých radarů CZECH RADAR a.s.

Tak dlouho se chodí s hrnečkem pro vodu, až … Dále to už znáte.
Tak dlouho město měřilo rychlost s najatými radary od společnosti CZECH RADAR a.s., až nakonec samo město uznalo, že to nedělá dle zákona ( vycházíme-li z nálezu Olomouckého kraje) a koneckonců i z tiskového sdělení radnice ze dne  12.5.2010, kde se nálezu kraje městská rada podvolila.

Předtím dne 27.4.2010 městská rada tento proces vybírání pokus zastavila a nyní se hledá nové řešení.

Proč to došlo až k takovému závěru, když indicií, že to není plně košer, bylo více?

Bod 1 – legislativa a její interpretace

Když CZECH RADAR a.s. přišel s technologií měření a zázračně dovedl cokoliv změřit a zaregistrovat, hodně měst se toho chytlo. Ovšem brzy se to zvrhlo v řadě míst do excesů, kde se měřilo hlavně na místech, kde to sypalo a ne tam, kde to bylo společensky nebezpečné. Typickým příkladem „divokého kapitalismu“ v privatizaci měření rychlosti soukromým subjektem byl mělnický radar u nepoužívaného železničního přejezdu. Za pravdu tomuto neskrývanému transferu peněz ne do dopravy, ale jen do soukromých kapes, dali pak i poslanci, kteří městům rychlost měření ponechali, ale s výrazným legislativním omezením (značením úseků měření) .

U nás nastal kocourkov hned v počátku po poslanecké novele, kdy se město na svých hranicích jakoby ohradilo značkami, že se u nás měří rychlost . Ukázalo se, že jde opět o náš úlet a město pak skutečně se zněním platného zákona úseky měření označilo i tam, kde se skutečně měří. Takže značky upozorňující na měření máme jak na kraji města, tak u skutečně měřených úseků .

Legislativní omezení má ale bohužel i samotný správní proces. Tam jednoznačnost bliknutí radarem narazila mimochodem i na výrok nejvyššího správního soudu http://www.nssoud.cz/main.aspx?cls=anonymZneni&id=21760, který zjednodušeně řekl, že pokuta za překročení rychlosti musí sledovat nejen otázku překročení rychlosti, ale i společenské nebezpečnosti.

Toto byl políček všem těm bigotně uvažujícím lidem, kteří se třásli na pokutování kdykoliv a kohokoliv bez respektování toho, že člověk je tvor chybující a že nejsme jako lidi stroje. Tedy, že chybovat je lidské a pokud chyba není závažná a nikoho neohrozí, nezavdává pouhé překročení rychlosti ihned možnost přestupek pokutovat. Nejvyšší správní soud mj. definoval hranici 10 km překročení rychlosti jako hranici společenské nebezpečnosti .  Jen pro připomenutí – u nás na základě statistik všech přestupků jde o hodnotu cca 20% všech evidovaných přestupků .

Legislativní omezení je dané pak i jinými špeky správního řízení, které mnohdy nad nebezpečnost přestupku klade i důraz na ochranu práv člověka před (nechci předjímat) zlovůlí státu a dopady na vlastní či jinou osobu. Jde zejména o institut tzv. osoby blízké“ .

Je to prostě tak a proces vybírání pokut za překročení rychlosti se tomu musí podřídit. Teorie „práci přenecháme strojům a lidi od správního řízení odstavíme“ se zde prostě aplikovat nedá.

Bod 2 – účinnost a vliv radarů na bezpečnost silničního provozu

Těžko hledat nějaká kriteria, na základě nichž je možno jednoznačně posoudit vliv na bezpečnost dopravy v našem městě. Město o vlivu na bezpečnost silničního provozu mluví spíše z pozice věřícího, který věří a tedy i předpokládá, že to funguje.

Nezávislé instituce mají jiná měřítka, nezaložená na víře, ale na dokumentech o nehodovosti. Na čem jiném ostatně můžeme vliv bezpečnosti měřit.

První hledisko je ČP index bezpečnosti. Jde o projekt naší největší pojišťovny, která dlouhodobě zpracovává přehled o počtu nehod se vztahem k počtu obyvatel.
Blíže např. zde : http://www.ceskapojistovna.cz/default.aspx?section=20101&tiskova=279 .

Co říkají o indexu ČP čísla o městu Prostějovu v rámci porovnání s jinými 58. okresními městy?

V roce 2007 bylo naše město na 15. místě s indexem 392,58.
V roce 2008 ( po masivním nasazení radarů ve 4. kvartálu ) bylo naše město až 43. s indexem 228,38.
V roce 2009 bylo naše město dokonce až 49. !!! s indexem 252,10 .

Tolik suchá čísla, která říkají, že jiná města, neobšancovaná radary, dělají kvalitnější kroky v rámci bezpečnosti dopravy, než naše město.

Asi skutečně platí, že co si člověk neodpracuje, nemá a že jen samotný systém stacionárních radarů nemá odpovídající výsledky.

Druhý nezávislý výstup lze ostatně najít na stránkách policie ČR a jde o evidenci počtu dopravních nehod. Tam se sice měnily parametry pro vykazování počtu nehod zvýšením hranice povinného hlášení nehody, ale parametry o následcích nehod mluví jednoznačně .

 

Zdroj : http://www.jdvm.cz/pcr/

Jak výsledky interpretovat? V letech 2007 a 2008 byly skutečně na území katastru města zaznamenány úmrtí osob v důsledku dopravní nehody. Jednoduchým výpisem včetně mapky s dopravní nehodou lze doložit, že tyto nehody jsou zejména v extravilánu katastru města a nejsou na místech s instalovanými radary a i z policejních popisek je zřetelné, že převažovalo jiné zavinění nehody, než pouhé překročení povolené rychlosti.

A jiné nehody ? Tam už je to transparentnější – počet nehod s následky na zdraví je stejný jako v roce 2007, počet těžce zraněných je dokonce vyšší, jak v roce 2007 a počet lehce zraněných osob je vyšší, jak loni.

Babo raď – ale já v tom nějaký zásadní posun v bezpečnosti nevidím …

Navrhuji proto městu radě města Prostějov, aby zásadně přehodnotila projekt nájmu radarů a upravila jak jejich počet, tak odměnu za poskytované služby.

Ad a) navrhuji z celkového počtu 11 radarů:

Ponechat v činnosti jen 5 radarů na nejcitlivějších místech :
radar označený jako č. 8 ulice Olomoucká, č. 3 ulice Brněnská, č. 2 Křižovatka Brněnská x Wolkerova,  č. 11 Blahoslavova  a č. 7 Vrahovická.

Zrušit smlouvu o nájmu radarů u 6 položek:
Radar označený jako č. 5 ulice Dolní, č. 9 Přikrylovo náměstí ,č. 10 křižovatka Vápenice x Kostelecká , č. 4 Wolkerova a č. 1 Plumlovská a radar č. 6 Kojetínská.

Jako hlavní důvod rušení uvádím :
Č. 5 Dolní – byly vystavěny nové bezpečnostní ostrůvky pro přechod chodců a zásadně se tím zvýšila bezpečnost chodců
Č. 9 + 10 + 4 +1 : jde o radary pouze zavěšené za přechodem pro chodce osazeném semafory. U tohoto systému bezpečnosti jsou radary už navíc, protože chodcům bezpečný přechod zaručí semafor.
Č.6 Kojetínská je právě tím naším „mělnickým radarem u nepoužívaného železničního přejezdu“ a nemá žádnou relevantní souvislost s nebezpečností konkrétního místa na přivaděči do města.

O které radary jde ukáže dispoziční mapka stávajících radarů :

Mapka se stávajícími 11 radary

Ad b) přehodnotila ujednání o úplatě za cenu servisní služby

Ve stávající smlouvě je definována úplata jako pohyblivá složka, jejíž výnos činí 49% z částek, které byly v tom kterém měsíci městem inkasovány na základě úředního měření provedeného pronajímatelem (k ceně služby samozřejmě náleží + částka 20% DPH).

Takže ze 100 Kč pracně vybrané pokuty městu zůstává 41,2 Kč a 58,8 se platí pronajímateli.

Navrhuji proto se znalostí výše uvedeného současně platnou smlouvu vypovědět a zastropovat horní výši úplaty za poskytnuté služby. Podle mého názoru se pak okamžitě ukáže, jak vážně jde v neomezené % odměně o zájem na bezpečnosti řidičů a zda jde skutečně o projekt „Bezpečná města“ či zda jde o pouhý byznys, který se pouze dovede hezky pojmenovat, aby měl lidskou tvář.

Navrhuji proto stanovit výše provize takto :
za cenu poskytovaných služeb se sjednává úplata jako pohyblivá složka, jejíž výnos činí 49% z částek, které byly v tom kterém měsíci a na tom konkrétním místě městem inkasovány na základě úředního měření provedeného pronajímatelem , maximálně pak ve výši 100.000,- Kč provize na 1 konkrétní radar měsíčně. …

Proč omezení právě maximálně výše 100000 Kč provize na 1 konkrétní měřící místo (radar)?

Odpovídá to standardnímu počtu přestupků dosahovaných v delší časové řadě a výnosu kryjícímu pořizovací cenu radaru. Máme zde obvyklou míru chybovosti lidí dělat přestupky v počtu cca 100 přestupků á 1 radar měsíčně. To celé x 1500 Kč za přestupek dělá stálý a ideální výnos 150.000,- Kč měsíčně. Z toho 49% pronajímateli dělá cca měsíční výnos bez DPH 73500 Kč . Za rok to činí odměna 882.000,- Kč . Cena radaru je cca 2,5 mil. Kč. To znamená, že se radar společnosti CZECH RADAR už i jen při průměrné výši pokut zaplatí za cca 3 roky a dále už pronajímateli generuje zisk. Mírná rezerva mezi 73500 Kč a 100000 Kč je proto, že ne všechny přestupky se vymohou.

Více tedy za služby nemá smysl platit. Proč? Protože my ty peníze z dalších pokut ( 101. a další měsíční přestupek na konkrétním radaru)  přeci potřebujeme získat prioritně na VLASTNÍ investice do dopravních opatření, aby se přestupky neděly, než aby se pouze evidovaly a sankcionovaly.

Stávající smlouva jednoznačně staví na tom, že radar na ulici Kojetínská – tedy v místě s nejmenší mírou nebezpečnosti zabezpečuje výnos minimálně 1/3 ze všech pokut!!!

Proto zejména tam má logiku to omezení maximální měsíční výše provize. A pokud s tímto návrhem nebude společnost CZECH RADAR a.s. souhlasit, je možné tento radar na ulici Kojetínská vypnout úplně . Přesně podle dikce, jak měly být radary instalovány  – tedy pro občany města na nebezpečných místech zejména v blízkosti škol, domovů důchodců či klidových oblastí.

Oblast průmyslové zóny v ulic Kojetínské podle dlouhodobých policejních statistik mezi taková místa rozhodně nepatří.

Osobně jezdím hodně. Snažím se jezdit vždy bezpečně a dodržuji rychlost nejen proto, že mne hlídá radar. A priori nemám nic radarům. Uznávám jejich vliv na zklidnění dopravy.

Jen chci poukázat na to, že radary samotné na vše nestačí – jsou jen signálem, že někde se něco děje špatného. My jsme jen při jejich nasazení do systému boje za zvýšení bezpečnosti zamrzli na fázi A – tzn. pouze na zjištění přestupku a jeho pokutování a rezignovali jsme na B – že skutečný boj proti přestupkům je ve spolupráci výchovy a vhodných dopravně-bezpečnostních opatřeních.

Celé mi to s těmi našimi najatými radary připomíná situaci, kdy se naši doktoři rozhodli léčit dopravu pouze sankcemi. Nakonec ale zjistili, že celou dobu léčili bradavice a ony se jim jinde stále objevovaly chronické brontichidy a zlomené končetiny či se objevoval únavový syndrom.

Takže říkám : „zpět na stromy“ a pojďme léčit skutečné bolístky a bradavice nechejme až do druhého plánu na státní zdravotnictví.

Přílohy :
Index České pojišťovny vyjadřující bezpečnost dopravy v Prostějově v porovnání s ostatními 59. okresními městy za roky 2007 – 2009 je uveden zde

Policejní statistiku dopravních nehod v Prostějově za rok 2007 najdete zde .
Policejní statistiku dopravních nehod v Prostějově za rok 2008 najdete zde .
Policejní statistiku dopravních nehod v Prostějově za rok 2009 najdete zde .

Dlouhodobá statistika ohledně zjišťovaného počtu přestupků je uvedena zde .

Statistika ohledně výběru pokut na účet města je uvedena zde .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>